Poutní místo u Spálova překřtila léčivá voda na Moravské Lurdy
Cestu k Panně Marii ve skále zná dobře každý věřící z okolí Spálova na severní Moravě. Každoročně na počátku září se k ní vydává celé procesí, které zdolává zhruba pětikilometrovou trasu. Projde kolem 180 let starého javoru, projde lesem a vystoupá na strmý kopec. Samotné poutní místo leží v údolí řeky Odry.
Kapličku či kostel byste tu však hledali marně. Co ale nevytvořil člověk, obstarala sama příroda. Chrámovou klenbu nahrazují košaté koruny buků a javorů a skalní stěna vytvořila malou jeskyňku. V ní je vždy bohatě ozdobený kamenný oltář se sochou Bohorodičky.
O kousek dál vyvěrá ze skály pramen. Lidé věří, že má zázračnou moc, a tak sem celoročně míří místní i turisté, aby si vodu nabrali. Někdy se tomuto místu proto také přezdívá Moravské Lurdy.
Historie místa se začala psát v období třicetileté války. Podle legendy se zde ukrýval zraněný švédský voják. Modlil se k Panně Marii, aby přežil a mohl se vrátit domů ke své ženě a dětem. Panna Marie ho vyslyšela a zachránila jej pramenem pitné vody.
Událost se brzy rozkřikla po okolí. V nedalekém spálovském mlýně žil chromý mlynář. Do kostela to měl daleko, a tak se chodil modlit sem. Pořídil a zavěsil zde obraz Panny Marie, k němuž postupně přicházeli další poutníci.
Protože byli lidé přesvědčeni o léčivých účincích zdejší vody, postavila zde spálovská vrchnost vanové lázně pro vodoléčbu. Tyto lázně jsou písemně doloženy již v roce 1848. Později zde vznikla i hospoda. Dřevěné lázně však zničil požár a později už nebyly nikdy obnoveny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
