Před 40 lety se upálil vítkovský rodák Jan Zajíc

Jan Zajíc miloval přírodu, psal básně. O politiku se začal zajímat v době okupace vojsky Varšavské smlouvy. Rozhodnutí obětovat svůj mladý život v něm podle jeho otce Jaroslava pravděpodobně uzrálo po pohřbu Jana Palacha, kterého se osobně zúčastnil.

"To ho vedlo k rozhodnutí, že když se v té věci nebude nic dít, tak ten čin taky podnikne. Nebýt Jana Palacha, myslím, že by ani nedošlo ke smrti Jana Zajíce. Kdybychom to věděli, udělal bych všechno na světě, aby se to nestalo. Škoda jeho života," říká otec Jana Zajíce.

Rodina o tom, co syn plánuje, neměla tušení. O smrti svého syna se rodiče dozvěděli od studentů, kteří zprávy přivezli z Prahy společně s dopisem na rozloučenou.

Znám cenu života a vím, že je to to nejdražší. Ale já hodně chci pro vás, pro všechny a proto musím hodně platit. Po mém činu nepodléhejte malomyslnosti. Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, ať je jakákoliv. Moje smrt vás k tomu zavazuje. Je mi líto, že už nikdy neuvidím vás, ani to, co jsem měl tak rád, Odpusťte mi, že jsem se s vámi tolik hádal. Nenechejte ze mne udělat blázna. Pozdravujte kluky, řeku a les.

Pohřbu Jana Zajíce, který svou smrtí chtěl vyburcovat národ z letargie, se kterou přijímal události po srpnu 1968, se ve Vítkově zúčastnily stovky lidí.

Dokument k výročí upálení Jana Zajíce uslyšíte v našem vysílání v neděli 1. března po čtrnácté hodině.