Před branami heřmanické věznice stojí lavička Ferdinanda Vaňka
Ostrava má od včerejška vlastní lavičku na počest Václava Havla. Našli byste ji před vstupem do věznice, kde ji u příležitosti nedožitých Havlových osmdesátin nainstalovaly místní spolky. Právě v cele v Ostravě-Heřmanicích totiž dramatik, disident a někdejší prezident strávil za své občanské názory víc než rok života. Památeční místo nese jméno jedné postavy z jeho her, a to lavička Ferdinanda Vaňka.
„Je pro mě úplně k nepoznání, protože když jsme ji tady před třemi týdny našli, byla taková, že by si jí člověk ani nevšiml. A teď je nádherně vyleštěná,“ říká Ilona Rozehnalová, členka Okrašlovacího spolku, který inicioval nainstalování této lavičky.
Původní záměr spolku byla instalace zcela nové lavičky. „Když jsme ale přišli sem a tu lavičku jsme uviděli, tak nám jí najednou bylo strašně líto, protože ona tady určitě musela být v době, kdy tady Havel seděl,“ dodává Rozehnalová.
Ostravská lavička je tak trošku svojská, protože nekopíruje lavičky, které jsou různě po Česku i po světě. A navíc tuto lavičku nevyráběla žádná renomovaná firma, ale vězni v rámci výkonu trestu za zdmi heřmanické věznice.
„Chtěli jsme také, aby se nejmenovala lavička Václava Havla, abychom trošku odlišili ty někdy i komerční lavičky, které jsou na těch pěkných místech. Tady je to místo takové, že si myslím, že kdyby Havel žil, že by se tu s chutí posadil a řád by si to cígo zapálil a byl by hrozně spokojený,“ představuje si Ilona Rozehnalová.
Slavnostního odhalení nové lavičky se ujal ostravský básník Petr Hruška a jeho bratr, literární teoretik Pavel ještě věší na lavičku nějakou šedou igelitovou tašku.
„Nechali jsme se inspirovat autentickým textem Václava Havla, dopisem, který napsal své ženě Olze z vězení. V něm ji žádal o různé věci, které vězeň potřebuje,“ vysvětluje Pavel Hruška.
V tašce tak byly sešity, psací potřeby, pasta, vitamíny, teplé ponožky a také mast na hemoroidy. Nechyběly cigarety, protože Václav Havel byl vášnivý kuřák.
„Byla to fascinující velká osobnost, Mám-li to říci po ostravsky, frajer, jakých jsme v historii moc neměli. Kdykoli si přečtu některé jeho texty, tak ač jsem člověk ze své podstaty skeptický, tak najednou mám v sobě větší porci optimismu, cítím víc energie a mám takový dojem, že na tom světě ještě úplně všecko nestojí za nic,“ uzavírá na lavičce Pavel Hruška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
