Při oblékání psa se řiďte zdravým rozumem a aktuálním počasím
Pro některé pejskaře jako by jediným kritériem pro navléknutí psa do oblečku bylo roční období. Jenže počasí ne vždy ročnímu období odpovídá a oblečený pes pak trpí.
„Bylo 20° C nad nulou, podzim, a viděla jsem jorkšírka oblečeného v chlupatém overalu s kapucí. Já sama jsem šla v krátkém rukávu, ten pejsek musel hrozně trpět,“ líčí jeden ze svých zážitků Eva Durasová, majitelka psího salonu v Plzni.
Podle ní je oblékání psů poměrně velká móda a lidé za psí oblečky utrácejí hodně peněz: „Pro středního pejska vyjde jeden obleček na 800 až 1000 korun, někdy i víc, ale to už je kvalita. Páníčci oblékají hlavně malá plemena typu jorkšír, shih-tzu, bišonek, boloňáček. Smysl to má u malého až středně velkého psa zvyklého žít v bytě, když se venku hodně ochladí, je větrno, deštivo nebo nasněží.“
Psovi v oblečku nesmí být horko
Ani pro malého pejska by obleček neměl být příliš zateplený. „Necítí se v tom zrovna dobře, když se nemůže ani pořádně pohybovat. Ideální je vestička, kde pes má chráněná záda, volné nohy a bříško, prostor na čůrání. Na delší procházky např. s bišonkem, který je chlupatější, je možné pořídit obleček s nohavičkami, aby se neznečistila srst na nožičkách,“ radí majitelka psího salonu. Pro zlepšení nálady v době covidové můžete s barvou psího oblečku sladit svoji roušku.
Do deště pláštěnku
Někdy se nevyhneme venčení v dešti, v takovém případě je vhodná pláštěnka, opět zejména pro psy malých a středních plemen. „Na trhu jsou průhledné igelitové pláštěnky nebo šusťákové. Ne každému pejskovi pláštěnka vyhovuje, protože šustí, pak stačí i nepromokavá vestička s kapucí. A nechat ho v tom jen po nezbytnou dobu, aby byl spokojený a srst se nezapařila,“ nabádá Eva Durasová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.