Problémy zdravotně postižených nezaměstnaných
Počet lidí s různým zdravotním omezením se neustále zvyšuje. Roste ovšem o množství těch, kteří kvůli svému zdravotnímu handicapu končí na úřadech práce. Podobně je tomu i na Ostravsku, kde jsou pro tyto lidi při obecně vysoké nezaměstnanosti šance najít práci opravdu mizivé.
Autor 1: V Moravskoslezském kraji bylo na konci prvního pololetí letošního roku bez práce více než 12 000 lidí se změněnou pracovní schopností. To je plných 13 % ze všech evidovaných nezaměstnaných.
Autor 2: A bude ještě hůře, říká mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Vaňurová. Hlavně tam, kde se míra nezaměstnanosti už dlouhodobě pohybuje na nejvyšších hodnotách.
Svatava Vaňurová, mluvčí Úřadu práce, Ostrava: Absolutně nejvyšší počty těchto lidí se změněnou pracovní schopností máme v Ostravě a na Karvinsku. To znamená v okresech, ke je také nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji. A pokud jde o Karvinou, tak je to jedna z nejvyšších měr nezaměstnanosti vůbec v republice.
Autor 1: Paní Marie má částečný invalidní důchod a řadu zdravotních omezení. Ve svém posledním zaměstnání přitom musela pracovat deset i více hodin denně. Po půlročním maratónu zůstala na nemocenské. Pro zaměstnavatele se stala přítěží a po návratu už jí pracovní smlouvu neprodloužil. Od té doby nemůže nové uplatnění najít.
Paní Marie: Já už jsem nezaměstnaná pár měsíců a nemůžu najít žádnou práci. Nikdo mě nechce, protože mám hodně omezení zdravotních. A to je pro každého zaměstnavatele problém, protože jsem hodně na nemocenské. Proto mě štve, když vidím, že zdraví lidé pracovat mohou, ale nechtějí.
Autor 2: Počet volných pracovních míst pro lidi se zdravotním handicapem je jen zanedbatelný. Ostravský úřad práce nemá evidováno ani jediné volné pracovní místo, určené výhradně lidem se změněnou pracovní schopností.
Autor 1: Problém je společný pro všechny okresy Moravskoslezského kraje. V Opavě se jej pokusili nedávno řešit společně s charitou. Zaměstnávali speciální zprostředkovatelku, která postiženým hledala místa přímo v terénu. Paní Marta je dnes paradoxně také bez práce, ale známá je snad ve všech firmách na Opavsku. Její pocity ze zaměstnání jsou ale dvojího charakteru.
Paní Marta: Dá se na to dívat ze dvou úhlů. Jsou lidi, kteří chtějí za každou cenu pracovat. Stane se třeba, že i zapřou své postižení jen proto, aby donesli domů výplatu. Na druhé straně jsou lidi, kteří simulují touhu pracovat. Jsou raději bez práce, stačí jim na podporu a pak třeba zjistíte, že mají vedlejší pracovní poměr a nepřiznají to.
Autor 2: Slova bývalé zprostředkovatelky paní Marty potvrzují i zkušenosti nezaměstnané paní Alice z Karviné. Práce by se pro ni našla, ale má to minimálně jeden háček.
Paní Alice: Nikdo mě nechce zaměstnat kvůli mému zdravotnímu stavu. Jedině načerno a to zase nechci já.
Autor 1: Ministerstvo práce a sociálních věcí dobře ví, v jak obtížné situaci se zdravotně postižení nacházejí. Proto prostřednictvím úřadů práce zaměstnavatele při tvorbě nových pracovních míst pro tyto lidi finančně motivuje.
Autor 2: Firma může dostat až 100 000 Kč na jedno takové místo. Ale za podmínky, že jej udrží minimálně po dobu dvou let. Úřad práce může přispět i na vybavení pracovními prostředky a i v tomto případě jde až o 100 000 Kč. Přesto je ze strany firem minimální zájem.
Svatava Vaňurová, mluvčí Úřadu práce, Ostrava: O vznik chráněných dílen a pracovišť ze strany lidí se změněnou pracovní schopností nemají valný zájem zaměstnavatelé, ale ani samotní uchazeči. Neexistují projekty, které by plánovaly vhodná pracovní místa nebo vhodné pracovní programy pro zaměstnávání handicapovaných občanů.
Autor 1: Někteří zdravotně postižení lidé mají přece jen to štěstí a práci nakonec najdou. Velmi často pak ale narážejí na řadu dalších problémů.
Paní Marta: Podnikatel ví, že když zaměstná postiženého člověka, že má nárok na dotaci, ale také na druhé straně z té pracovní síly chce vytřískat dá se říct všechno. To znamená tři směny i noční. Jestliže chce zaměstnat postiženého, tak ať mu odpustí noční směnu, ať mu nechá zkrácenou pracovní dobu, ať mu dá častější úvazek, protože on má dotaci na toho postiženého a měl by si uvědomit, že zaměstnává ne zrovna zdravého člověka.
Autor 2: Problém nezaměstnaných tělesně postižených lidí má alespoň částečně zmírnit novela zákona o zaměstnanosti, platná od letošního roku. Zaměstnavatelům s více než 50procetnním podílem handicapovaných lidí přiznává částečnou kompenzaci zvýšených nákladů.
Autor 1: Faktem ale je, že se o této úpravě obecně zatím moc neví. A také počet firem s tak velkým podílem zdravotně postižených zaměstnanců je jen minimální počet.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.
