Provozovatelé dětských skupin mají problémy s financováním samotného provozu

Barbora Tolazsová vede dvě dětské skupiny v Třinci. Rezervy na modernizaci nebo třeba nákupy hraček pro děti jsou podle ní nepatrné. „Jsme ve svém, ale samozřejmě jsou tady náklady s energiemi, udržovací náklady. Ty děti ten prostor časem vybydlí,“ říká.

Většina dětských skupin sídlí v nájmech. A inflační doložky ve smlouvách bývají neúprosné. „Majitel nemovitosti nám napsal, že chce nájem zvýšit o 10,7 procent. A to korunové přihazování těm normativům a školkovným nepomůže,“ říká předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin Daniela Celerýnová.

Normativy se zvedly zhruba o 12 korun na jedno dítě za den. Podle Asociace provozovatelů by bylo potřeba alespoň 30 korun. „A to školkovné od rodičů taky zaznamenalo jen mírné navýšení, ale vidíme, že někteří rodiče v rámci některých regionů jsou ochotni si platit vyšší částky,“ dodává Celerýnová.

Zastropované je školkovné u dětí do tří let na částku 5060 korun měsíčně.  Důvodem pro regulaci je právě dostupnost, jak písemně potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí: „Úhrada je zastropována z důvodu finanční dostupnosti služby pro malé děti. U dětí starší věkové kategorie náleží stejná výše normativů jako v soukromých mateřských školách, neboť se zpravidla jedná o totožné věkové skupiny dětí. Úhrada rodičem zastropována není.“

Dětské skupiny ale často využívají právě rodiče těch mladších dětí, kteří chtějí dříve pracovat. Denní normativy, podle kterých stát vyplácí příspěvky, se vypočítávají z normativů pro soukromé mateřské školy. Změnu koncepce výpočtu ministerstvo nechystá.