Raduňský mokřad na Opavsku slouží obojživelníkům, ptákům i plazům
Když přírodě něco berete, musíte jí také něco dát. Toto si řekli v jedné potravinářské firmě v Opavě a rozhodli se, že budou budovat umělé mokřady, které zajistí obojživelníkům, ptákům i plazům klidné místo k žití a rozmnožování. Jeden z takovýchto mokřadů můžete najít za Raduní na Opavsku.
K místní nejvýznamnější architektonické památce, Raduňskému zámku, si tak můžete naplánovat i návštěvu tohoto pozoruhodného místa.
Územní plány, stavební povolení, spousty nervů a peněz a na závěr oficiální kolaudace. To znají všichni, kteří někdy stavěli dům. Ale že vás tento kolotoč čeká i v případě, že se rozhodnete vybudovat si tůňky pro obojživelníky, to jste možná netušili. A přesto se do toho pánové z jedné úspěšné opavské potravinářské firmy pustili s velkou vervou. Na jaře dokončili v Kozmicích na Hlučínsku v pořadí už třetí mokřadní biotop. Další z nich pak najdete ve vápencovém lomu na Olomoucku.
Raduňský mokřad byl zbudován už v roce 2005. Když se dnes procházíte po zarostlém chodníčku uprostřed různě velkých tůněk, ani vás nenapadne, že to není dílo přírody. Vzrostlé rákosí ve větru šumí, odevšad se ozývá skřehotání žab, na uměle zbudovaných kompostištích se vyhřívají ještěrky, kachny poklidně plují po vodě.
A máte-li štěstí, zahlédnete také čolky či užovky. Právě míst, kde by se obojživelníci mohli pokojně rozmnožovat, v posledních letech výrazně ubylo. Tito živočichové jsou totiž velmi citliví na čistotu vody. Vybudování raduňského mokřadu tak není pouhým romantickým počinem ochránců přírody, ale důležitou pomocí člověkem ničené přírodě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
