Rakovník má jedno z největších náměstí. Rakovnicko ukrývá tajemné kamenné řady nebo Skryjská jezírka
Rakovník sice není příliš velké město, přesto se může pochlubit jedním z největších náměstí u nás. A také řadou zajímavých památek. Kdo se vypraví dál do jeho okolí, může objevit krásné přírodní scenérie, narazit na tajuplné kamenné řady, najít zkamenělého trilobita nebo se dozvědět něco o životě dávných Keltů. Oblastí Rakovnicka nás provedl vlastivědný publicista Roman Hartl.
Roman Hartl vydal nedávno novou knihu. Jmenuje se Velký průvodce tajemným Rakovníkem. „Je to jednak sbírka místních rakovnických pověstí. Ale zároveň je to i průvodce po místech, kde se ty jednotlivé příběhy odehrávají,“ přibližuje žánr svého díla autor.
Podle jeho slov je velice zajímavým místem rakovnické zákostelí, které představuje v podstatě historické centrum města, v čele s gotickým kostelem sv. Bartoloměje, Pražskou bránou a také Velkou zvonicí. Pozoruhodné je ale i samotné Husovo náměstí, na kterém kostel sv. Bartoloměje stojí. „Patří k největším v Česku. Měří 400 metrů na délku a 50 metrů na šířku. Pravdou je, že velká náměstí a návsi jsou pro Rakovnicko typické,“ dodává Roman Hartl.
Kdo by se chtěl z Rakovníka vydat do jeho okolí a podívat se na Rakovnicko hezky z výšky, má k tomu spoustu příležitostí. „Rozhleden u nás máme poměrně dost, například na Senecké hoře u Pavlíkova nebo na Mackově hoře u Nového Strašecí anebo na Tobiášově vrchu u Jesenice. Ale kromě toho máme i hodně přírodních vyhlídek. Třeba Pěnčinu nad Zbečnem nebo vrch Divín u Příčiny, odkud je krásný výhled do celé rakovnické kotliny,“ popisuje publicista.
Opravdovým pojmem na Rakovnicku jsou Skryjská jezírka. Nacházejí se v lůně přírody nedaleko obce Skryje, v údolí Zbirožského potoka, které je plné krásných stromů. Cesta k nim vede skalami, kolem kterých si Zbirožský potok musel proklestit cestu. Skryjská jezírka jsou vlastně tůně, které na potoce přirozeně vznikly za skalní průrvou.
Hlava Kelta v Novém Strašecí
Zajímavá je také oblast kolem Nového Strašecí, která je známá především jako lokalita obývaná kdysi Kelty. „Pochází odtamtud jeden z nejslavnějších keltských nálezů, opuková hlava Kelta nalezená v Mšeckých Žehrovicích v roce 1943. Její originál je dnes uložen v pražském Národním muzeu. Ale v muzeu v Novém Strašecí je k vidění jeho přesná replika. Člověk se po prohlídce muzea může vydat i na místa, kde se hlava našla,“ říká Roman Hartl.
Na úplném severu Rakovnicka byste pak objevili další zajímavost. Tajuplné Kounovské kamenné řady. „Nedaleko obce Kounov se nacházejí několik stovek metrů dlouhé rovnoběžné kamenné řady. A přestože byly objeveny už počátkem 30. let minulého století, tak se přes úsilí několika generací badatelů nepodařilo zjistit, co jsou ty řady zač a z jaké doby pocházejí,“ vysvětluje publicista.
Dvě hlavní teorie hovoří o tom, že by mohlo jít o pravěký kultovní areál anebo naopak o hranice políček až z 19. století. „Ale ani pro jednu z hypotéz se dodnes nepodařilo najít pádné důkazy, a tak nad kamennými řadami stále visí velký otazník,“ uzavírá Roman Hartl.
Kde na Rakovnicku najdete krásný Přírodní park Džbán, rozlehlé Kalivodské bučiny nebo nevšední Přílepskou skály, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
