Řetězová pošta
Kdo pracuje s e-mailem nebo rád posílá esemesky zábavného typu, se určitě čas od času setkává s takzvanými řetězovými dopisy. Zpravidla milé psaníčko bývá zakončeno poněkud výhružným a vyděračským - "pokud porušíš řetězec a nepošleš toto dalším pěti lidem, které máš rád, něco se ti stane". Nebo že tě nečeká nic dobrého.
Pověrčivý člověk pod tíhou obav pak psaníčko samozřejmě pošle. A protože všichni vlastně znají všechny, tak onen mail může někomu přijít z různých míst třeba třikrát nebo i pětkrát. Takový pověrčivec po dvacetinásobném doručení stejného dopisu zřejmě předčasně zešediví, začne trudnomyslnět a přestane otevírat svou mailovou schránku. Já tyto maily dál neposílám. Nejenže se mi nic nestalo, ale také jsem nikomu nezahltil server, v lepším případě pouze schránku. Konečně - o nic jiného autorům podobných výtvorů nejde. Na stejném principu totiž funguje většina počítačových virů, které jsou ovšem mnohem agresivnější, protože využijí databázi vašich kontaktů beze zbytku.
Pak jsou ale vtipálci, kteří vám v mailu reklamního znění třeba tvrdí, že pokud ten rozešlete dalším deseti lidem, dostanete mobilní telefon. Že je to blbost, napadne téměř každého. Ovšem hlodavé "co kdyby" přiměje většinu k dalšímu konání. Tolik energie pár kliknutí myší zase nestojí.
Ale ze všeho nejraději mám varovné zprávy upozorňující na určitý soubor v počítači s vysvětlením, že je to vir, který je zapotřebí neprodleně smazat. Kdo tak učinil, asi se posléze dost divil, proč mu najednou počítač přestal fungovat. Inu, není dobré všemu slepě věřit. A teď nemluvím jen o počítačích...
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
