Rituální obřady ‚nového leta‘ na Slovácku
Odchod zimy a příchod jara býval na většině území Čech i Moravy spojen s vynášením Smrtky, Morany či Moreny coby symbolu všeho starého a odcházejícího.
Figurína představující zimu byla většinou ozdobena prázdnými skořápkami a vymlácenou slámou, a poté hromadně vynesena za obec a za zraků všech spálena na hranici nebo vhozena do vody.
V jediné obci u nás se ale Smrtka nevynáší a konec zimy a začátek jara tam má naopak velmi zářivou a slavnostní podobu. V Bánově na jihovýchodním Slovácku se totiž kontinuálně po staletí dodržuje původně předkřesťanský rituál přinášení ‚nového leta‘. Původně jej obstarávala velká děvčata, postupně přešel na malé holčičky.
Hlavním rituálním předmětem je vršek zeleného stromku nebo kytice svázaná z jarních pučících větví, ozdobená mašlemi a později i svatými obrázky. Právě s tou je nutno o Smrtné neděli obejít vesnici a skrze zpěvy speciálních písní a zaříkávadel odehnat zlé duchy a zajistit plodivou sílu. Poté se děvčata vypraví do domů svých příbuzných a tam stejným způsobem přivábí jaro a nový rok neboli ‚nové leto‘.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.