Rozmarýn lékařský

Botanické jméno rozmarýnu pochází z řečtiny a znamená v překladu mořská rosa. Asi proto, že rozmarýn ve své domovině rostl nejčastěji v oblastech na mořském pobřeží. K léčebným účelům sbíráme celou nať v době květu, do vaření ji můžeme odstřihnout kdykoli. Hlavní obsahovou látkou rozmarýnu a celé čeledi hluchavkovitých jsou silice, ty rozmarýnové voní po kafru. V rostlině také najdeme alkaloidy, třísloviny, organické kyselin, hořčiny nebo saponiny. Rozmarýn zlepšuje činnost žlučníku, podporuje trávení tuků, působí proti nadýmání, podporuje trávení a chuť k jídlu. Zvyšuje totiž prokrvení trávicího ústrojí a vylučování žluči a ovlivňuje tvorbu trávicích enzymů. Látky obsažené v tuhých dlouhých lístcích zlepšují celkovou psychickou i fyzickou kondici, čehož se využívá v rekonvalescenci a při léčbě chronických onemocnění srdce a cév u starších pacientů. Droga působí také močopudně a zvyšuje prokrvení v oblasti malé pánve. Rozmarýnová silice bývá součástí ústních vod a mastí. Ve formě masážního oleje pomáhá při revmatismu, dně, namožených svalech a nachlazení. V koupeli povzbuzuje a osvěžuje, pomáhá při nachlazení, dýchacích problémech a astmatu. Dávkování rozmarýnu pro léčebné účely by měl mít pod kontrolou lékař, vyšší dávky totiž mohou být nebezpečné. Užívání rozmarýnu se nedoporučuje těhotným ženám, lidem s vysokým krevním tlakem a epilepsií. Ve starém Římě nosili studenti ke zkouškám větvičku rozmarýnu, protože jeho vůně prý bystří myšlení. Dříve se používal nejen jako koření a léčivá rostlina, ale také jako kadidlo. Rostliny se pálily v místnostech, kde leželi nemocní, aby se vyčistil vzduch. V době moru se kousky rozmarýnu nosily v duté rukojeti holí a ve váčcích zavěšených na krku, aby si k nim člověk mohl přičichnout, když procházel zamořeným územím. Rozmarýn býval symbolem lásky i smrti. Motiv tohoto vonného keříku se často objevuje v lidové poezii a písních. Z herbáře známého italského botanika Matthioliho se dozvídáme, že rozmarýnové dřevo sloužilo k výrobě louten. Rozmarýnový květ s chlebem a solí požívaný nalačno prý ostřil zrak. V některých středozemních vesnicích se dodnes přes rozmarýn rozprostírá mokré plátno, aby se při sušení prosytilo jeho vůní, odpuzující moly. Jako symbol věrné lásky ho používají nevěsty, které si z voňavých větviček pletou věnce. Něco na zub Dnes se rozmarýn jako koření používá hlavně v italské, francouzské, balkánské a španělské kuchyni. Používá se i v Severní Americe, Mexiku a Anglii. Ve větších dávkách může rozmarýn působit opojně, proto bychom s ním měli nakládat opatrně. Rozmarýn se přidává do polévek, k zelenině, koření se jím saláty, dává se do těstíček na smažení ryb, k pečeným rybám, jehněčí a vepřové pečeni, do karbanátků a omáček. Hodí se také k přípravě bylinkového másla. A abyste si ověřili, že rozmarýn opravdu dodá jídlu příjemnou kořeněnou chuť, připravte si s námi dvě voňavé pokrmy, které vám přijdou vhod na letním pikniku nebo grilování na zahradě. Budou to kuřecí křidýlka s chilli omáčkou a grilovaná bylinková makrela. Suroviny na přípravu křidýlek jsou tyto: 1 cibule, 1-2 červené chilli papričky, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce hnědého cukru, 100 ml polosuchého červeného vína, půlkilová plechovka loupaných krájených rajčat, 1 bobkový list, svazek rozmarýnu, sůl, 3 vejce, bílý pepř, 100 g hladké mouky, 200 g strouhanky, tuk na smažení, 1 až 2 kg kuřecích křidýlek a zakysaná smetana. Na rozehřátém oleji zesklovatíme cibuli, přidáme cukr, nadrobno rozsekané chilli papričky a vše krátce podusíme. Základ omáčky zředíme vínem, přidáme krájená rajčata, rozemnutý bobkový list a nasekaný rozmarýn. Osolíme, přivedeme k varu a 15 - 20 minut povaříme. Občas zamícháme. Omytá a osušená křidýlka zlehka obalíme v mouce, namočíme ve vajíčku rozšlehaném se solí a pepřem, nakonec obalíme ve strouhance a fritujeme. Poté je necháme okapat a udržujeme teplé. Podáváme je s chilli omáčkou a kysanou smetanou v samostatných miskách, jako přílohu podáváme ve slupce předvařené a v troubě upečené brambory. Na bylinkovou makrelu budeme potřebovat očištěnou makrelu, snítku rozmarýnu, sůl, čerstvě mletý černý a bílý pepř, kmín a několik hoblinek másla. Do rozříznuté ryby vložíme snítku rozmarýnu a trochu ji osolíme. Rybu posolíme i zvenčí, opepříme, pokmínujeme a v alobalu ji pečeme na grilu nebo v troubě. Po patnácti až dvaceti minutách alobal uvolníme, přidáme máslo a rybu dopečeme. A nezapomeňte, že ryba musí plavat, takže troška bílého vína a čerstvá zelenina jako příloha jsou samozřejmostí.