Rupicara rupicara žije v Jeseníkách už sto let
Chcete-li spatřit kamzíka ve volné přírodě, nemusíte nutně do Alp nebo Vysokých Tater. Také u nás, v Jeseníkách, žije tento druh divokých horských koz. A to už 100 let.
Potkat kamzíka v horách, to je opravdu zážitek. Tam, kde vy s těžkostí zdoláváte kamenité stezky, skákají tato hravá zvířata s neuvěřitelnou lehkostí. U nás můžete kamzíky spatřit už jen vzácně, a to v Lužických horách a v Jeseníkách. Právě tam byli dovezeni z vysokohorských oblastí Alp.
„V roce 1910 přijel do Karlovy Studánky arcivévoda Evžen, velmistr Řádu německých rytířů, který taky patřil k císařskému dvoru. A lesníky byl požádán, zda by se u císaře nepřimluvil, aby do Jeseníků mohli být přivezeni kamzíci. Arcivévoda to pochopil a slíbil, že se přimluví,“ popisuje Jiří Pecháček začátky historie kamzíků v Jeseníkách.
Jiří Pecháček z Hlavnice na Opavsku je vášnivý fotograf a muž, který se zasloužil o zachování těchto zvířat v našich horách. Před pár lety totiž hrozilo, že kamzík z jesenické přírody zase zmizí. Ale díky petici za jejich záchranu, kterou zorganizovali Jiří Pecháček a Milena Hamerská, v ní nakonec zůstanou.
Ale vraťme se zpátky do historie. Prvních pět rohatých průkopníků přijelo do Malé Morávky vlakem. Byl únor 1913 a celou cestu z Alp absolvovali v malých, vypolstrovaných bednách. Pak je naložili na kočáry a dovezli až k nově zřízené obůrce.
„Když je chtěli vypustit ven, vůbec se jim nechtělo. Museli je vysloveně z těch beden vytlačit. Asi jim tam bylo teplo a dobře. Pak si ale dali říct a od té doby už kamzíci neodmyslitelně patří k jesenické přírodě,“ dodává s úsměvem Pecháček.
Více se o kamzících v Jeseníkách dovíte při poslechu našeho magazínu (viz 'Přehrajte si celý příspěvek' v úvodu článku). Zvukové záznamy tohoto i dalších dílů pořadu pak najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.