Ryby

Jsou národy, které ryby konzumují po desítkách kilogramů na osobu a rok. Ať už jmenujeme Japonce, Nory, Portugalce, Finy nebo Islanďany, jedno mají společné. Vypadají a žijí zdravě. První, čeho si všimneme, je, že obsah tuku v rybí svalovině je podstatně nižší než třeba u vepřového. Ryby proto směle můžeme zařadit do jídelníčku strávníků bojujících s nadváhou a těch, kdo se chtějí chránit před aterosklerózou a vysokým krevním tlakem. Nižší podíl tuku je ovšem vyvážen jeho kvalitou. Obsahuje takzvané polynenasycené mastné kyseliny a ty naše tělo potřebuje k redukci cholesterolu, tedy ke snížení rizika srdečních infarktů. Rybí maso je také velmi lehce stravitelné, pokud ovšem nemluvíme o kapřím řízku utopeném v sádle. Rybí maso je přímo přecpané bílkovinami, které jdou svalovinou ruku v ruce s vápníkem a fosforem pro dobrou stavbu kostí, draslíkem, selenem, železem, jódem a fluorem pro krevní oběh, štítnou žlázu a zuby a vitaminy A, B, D a K. Častá konzumace ryb, tedy alespoň třikrát týdně, působí jako prevence cukrovky a rakoviny tlustého střeva. Obecně zdravější jsou ryby mořské, ale těm domácím, sladkovodním bychom se vyhýbat neměli. Štika nebo pstruh patří na sváteční stůl stejně jako kaviár a šampaňské. Nedávné výzkumy dokonce ukázaly, že dostatek rybího masa v jídelníčku snižuje riziko Alzheimerovy choroby. Toto zjištění vyplynulo ze sedmiletého bádání, které zveřejnili američtí vědci v Chicagu. Výzkumu se zúčastnilo přes 800 lidí starších 65 let. Ve zprávě stojí, že u těch, kteří jedli nejméně jednou týdně ryby, byla možnost vzniku onemocnění nižší o 60 procent než u lidí, kteří rybí maso nejedli vůbec nebo jen zřídka. Rybami se člověk živí už po tisíciletí. Jejich vynikající chuť znali spíš lidé žijící na pobřeží moře nebo v blízkosti jezer a řek, ve vnitrozemí byly dlouho pokládány za postní jídlo. Hospodyňky se říčním rybám často vyhýbaly i kvůli stovkám maličkých kůstek, které se dovedou šikovně uchytit v krku. K nejznámějším a nejoblíbenějším sladkovodním rybám u nás patří bezesporu kapr. Na pomyslné paty mu šlapou pstruh, štika, lín, úhoř, candát, sumec a losos. S tím už se dostáváme k rybám mořským. Kdo by neznal makrelu nebo sardinku v oleji či rajčatové omáčce. Rybičky v plechovém domečku si raději odpusťte a dopřejte si čerstvou nebo zmrazenou tresku, tuňáka, kambalu nebo halibuta. Něco na zub Ryby sladkovodní i mořské lze připravovat v podstatě stejně, tedy vařením, pečením, dušením, zapékáním. Zmrazené porce necháme před tepelnou úpravou úplně rozmrazit, filé rozmrazujeme jen částečně. Ryby mají svou charakteristickou vůni. Pokud vám vadí, pokapte porce před přípravou citrónem nebo je naložte do mléka. Chuť rybího masa se výborně snoubí s chutí zeleniny, bylinek a koření. Ke zvýraznění chuti větších ryb můžeme použít pikantnější koření jako pepř, chilli nebo česnek. Hodí se k nim také více aromatické bylinky jako anýz či fenykl. U kapra rozhodně neváhejte s česnekem, ovšem pouze pokud to zvládne váš žlučník. Jeden návod, jak připravit kapra pěkně po česku, vám nabídnu i v dnešní Přírodní lékárně. Pro milovníky cizokrajných pokrmů tu bude gratinovaný losos. Na kapra v pivním těstíčku potřebujeme 4 porce kapra, sůl, tuk na smažení a na těstíčko 5 lžic 10 % piva, 1 vejce, sůl, 1/4 lžičky pálivé papriky, 1 lžíce oleje a hladkou mouku. Všechny přísady promícháme a zahustíme hladkou moukou, až vznikne zahoustlé hladké těstíčko. Kapra osolíme, namáčíme v těstíčku a volně smažíme ve vyšší vrstvě tuku. Po usmažení obkládáme dílky citrónu. Taky lososovou dobrotu nachystáme pro čtyři lidi. Potřebovat budeme 4 větší plátky lososa, sůl, pepř, 50 g másla, 1 sklenici bílého vína, 1 kelímek smetany, 2 lžíce kečupu, 40 g tvrdého sýru, hrstku kopru a citron. Plátky lososa osolíme, opepříme a na másle zprudka osmažíme po obou stranách, pak je dáme do zapékací mísy. Smícháme víno, smetanu, kečup a nastrouhaný sýr. Touto směsí zalijeme plátky lososa a posypeme koprem. Ve vyhřáté troubě zapečeme a hotové zdobíme plátky citronu.