Sedmikráska obecná

10. srpen 2012

Možná sedmikrásku znáte pod jiným českým názvem, a to chudobka. Označení vzniklo díky pranostice, že pokud je jaro teplé a suché, kvetou chudobky bohatě, což ale věstí hladový a bídný rok s chudou úrodou. Překlad některých cizojazyčných názvů této květiny zní stokráska.

Sedmikráska je vytrvalá bylina, kterou najdeme v Evropě, Americe, ale i v Austrálii a Novém Zélandu. Pro léčivé účely je nejvhodnější divoká, nešlechtěná sedmikráska obecná. Sbíráme bíložluté květy, tedy z botanického hlediska květenství, a to na začátku kvetení od března do září. V lidovém léčitelství se využívají i listy. Květ sedmikrásky obsahuje především saponiny, dále třísloviny, hořčiny, sliz, organické kyseliny, flavonoidy, minerální látky, v malém množství také silici a inulin. Léky z květů díky slizu podporují vykašlávání. Droga působí také protizánětlivě a hojivě. Osvědčila se při zánětech močových cest a při zánětu ledvin. Používáme ji při kašli, zahlenění dýchacích cest a revmatismu. Často se používá při nedostatku vápníku v těle, protože dokáže tento prvek na sebe vázat. Zevně ve formě koupelí slouží sedmikráska jako prostředek na špatně se hojící rány, vyrážky, lupénku, lišeje, akné, k ošetření bércových vředů a při kožních zánětech. Čerstvé listy sedmikrásky mohou dodat zajímavou chuť jarním zeleninovým salátům. Vzhledem k velkému podílu minerálních látek se tak do organismu dostanou i chybějící prvky, jejichž nedostatek se projevuje mimo jiné jarní únavou. Sedmikráska bývá součástí bylinných kosmetických krémů. Sedmikrásky kvetou v průměru 12 až 15 dní, jsou proto bohatým zdrojem nektaru pro včelstva. Lidoví léčitelé na sedmikrásku dlouho zapomínali, k léčebným účelům ji začali používat až ve středověku, což je doloženo v písemných pramenech. Čerstvá nať sedmikrásky sloužila jako lék proti prsním chorobám a už dříve se zevně přikládala na špatně se hojící rány. Mladé listy se přidávaly do salátů. Byl to levný a chutný zdroj potřebných minerálů. Chudobka bývala častou součástí čajových směsí, ani ne tak pro své účinky, ale hlavně pro lepší vzhled čaje. Chceš-li něco vyjádřit, řekni to květinou. Chudobkou obdarovanému přejete hodně štěstí. Symbolika této byliny říká: Zjemni se a radostně pozoruj dění kolem. Láska je obsažena i v drobném kvítku. Něco na zub Pokud se v létě projdete po rozkvetlé louce, asi vás ani nenapadne trhat a pojídat sedmikráskové květy nebo listy. Květy můžeme ozdobit zeleninovou polévku, můžeme je vařit nebo použít syrové. Čerstvé sedmikrásky v tuto roční dobu venku nenajdete, ale pokud máte po ruce tužku a papír, poznačte si zdravé recepty na jaro. Začneme sedmikráskovou polévkou. Na tu si připravte hrst květů, kořenovou zeleninu, brambory, majoránku, česnek, kmín, sůl, kostku zeleninového bujónu, kapku oleje a zásmažku. Zeleninu pokrájíme na kousky a krátce ji podusíme na oleji, přidáme nakrájené brambory, zalijeme vodou, přidáme bujón, kmín a sůl a vaříme do změknutí. Když je zelenina měkká, přidáme zásmažku a sedmikrásky a polévku provaříme. Nakonec vmícháme prolisovaný česnek a majoránku. Jako lehké hlavní jídlo si hned po polévce můžete dát sedmikráskový špenát. Ten se dělá stejně jako špenát listový, použijte na něj čerstvé lísky chudobky. Dobrý bylinkový čaj si můžete osladit sedmikráskovým sirupem. Na ten potřebujete 1 kilogram krystalového cukru, 1 litr vody, 1 a půl citronu a asi 700 květů sedmikrásky. Květy trháme nejlépe za poledne, když jsou rozevřené. Opereme je, spaříme vroucí vodou a přidáme k nim dobře očištěný pokrájený citron i s kůrou. Necháme stát do druhého dne, potom scedíme přes jemné plátno, květy vymačkáme, přidáme cukr a ve skleněné nádobě vaříme do hustoty sirupu. Sirup používáme jako lék při nemocech dýchacích cest.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.