Šípky

Šípky jsou oranžové až červené plody plané růže, které dozrávají na podzim. Sbíráme je v době úplné zralosti, později ztrácejí vitaminy. O ty droga přichází i při sušení, ovšem šípky se usušit musejí, jinak by zplesnivěly. Sušené šípky mají oranžově až tmavohnědě červené zabarvení, slabou ovocnou vůni a nakysle sladkou svíravou chuť. Nemají se skladovat více než jeden rok. Čerstvé plody obsahují obrovské množství vitaminu C, který zvyšuje odolnost organismu proti infekcím. Využíváme ho především jako prevenci nemocí dýchacího ústrojí a ve zvýšené míře v době chřipkových epidemií. V šípcích jsou i vitaminy řady B, kyselina nikotinová, karotenoidy, flavonoidy, dále poměrně velké množství cukrů, organické kyseliny, pektiny, třísloviny a celá řada dalších léčivých látek. Kromě toho v plodech najdeme silice, vanilin, olej, cukry, kyselinu jablečnou a citrónovou. Droga zlepšuje metabolismus a celkový zdravotní stav. Flavonoidy obsažené v šípcích mají mírný močopudný účinek, proto je používáme při infekčních onemocněních ledvin a močového měchýře. Chloupky z šípků mohou vyvolat alergické reakce. Šípkový čaj se užívá jako prostředek posilující, mírně svíravý a projímavý. Je účinný při různých zánětlivých onemocněních. Pokud chceme, aby šípkový čaj obsahoval co nejvíce vitaminu C, nejprve šípky rozdrtíme a za studena hodinu macerujeme. Potom je krátce povaříme v nerezové nádobě, a přikrytý čaj necháme ještě asi 15 minut odstát. Výluh scedíme a co nejdříve vypijeme. Symbolika byliny říká: Nevzdávej své úsilí po prvním neúspěchu, naděje nikdy neumírá a láska někdy bolí; vytrvej v jejich službách. Vědecké jméno šípkové růže je odvozeno od řeckého kynosbatos, kde kynos znamená pes a batos pichlavý keř. Předci tak rostlinu pojmenovali patrně proto, že věřili, že její kořeny mohou vyléčit kousnutí od vzteklého psa. Šípkové keře rostou na suchých prosluněných stráních a na okraji světlých lesů. Ve starověku se používaly různé druhy růží. V Řecku a Římě byly růže oblíbené nejen jako léčivé rostliny. Květina byla symbolem krásy, mládí, zamilovanosti a mlčenlivosti. Růže byla zasvěcena bohyni Afroditě. Její květy se přidávaly do magických směsí na přivolání lásky, šťáva z korunních lístků do koupelí. Růžovými květy byly zdobeny slavnostní tabule na hostinách a jako symbol opatrnosti a mlčenlivosti visely nad hlavami hostí růžové věnce nebo kytice. Už od starověku byla růže nazývána královnou květin. Proto lidé zakládali a vysazovali rozsáhlé růžové zahrady. Šípky člověk sbíral pravděpodobně už v prehistorickém období. Dokladem toho je nález zásoby šípků z neolitického sídliště ve Velké Británii. Obliba růží se nezměnila ani ve středověku a přetrvala přes dlouhá staletí až do současnosti. Růžové okvětní lístky se používají i v kosmetice. Silice a růžová voda jsou součástí krémů i parfémů. Něco na zub Ze šípků se vyrábí chutné víno. Velmi pracná je příprava šípkových džemů a marmelád, ale pokud se do ní pustíte, budete odměněni vynikající chutí a překvapivou vůní. V Anglii se šípky používají k aromatizování tabáku. Když se v těchto dnech kolem sebe rozhlédnete, určitě aspoň na jeden šípkový keř narazíte. Pokud roste v čistém prostředí daleko od cest, nasbírejte si plody na dobrou šípkovou zavařeninu. Tu pak můžete použít i na omáčku ke zvěřině. Na zavařeninu potřebujeme šípky, cukr a hřebíček. Šípky rozpůlíme a očistíme. Dusíme s trochou vody v kastrolu, až změknou. Poté je propasírujeme jemným sítem a protlak zvážíme. Na 1 kilogram protlaku přidáme 1 kilogram cukru a pomalu přivedeme k varu. Okořeníme hřebíčkem a vaříme do zhoustnutí, poté nalijeme do malých skleniček. Podzim je dobou lovů a honů, v lednicích se tu a tam objeví kousek zvěřiny. A co k němu? Nejlépe šípkovou omáčku. Na tu si připravte 1/8 l červeného vína, 3 lžíce šípkového protlaku nebo zavařeniny, 3 lžíce rajského protlaku, pepř, sůl, hřebíček, šťávu z poloviny citronu, 1/8 l smetany a 1 lžičku cukru. Víno svaříme s hřebíčkem, přidáme šípkový protlak a rajský protlak a dále vaříme. Podle chuti osladíme, osolíme, opepříme, zalijeme smetanou a vaříme ještě 5 minut. No a jestli jste těch šípků pobrali více, můžete je naaranžovat na misku nebo navléct jako korálky, ale možná by to byla škoda, když uvážíte, že se z nich dá udělat voňavý likér. Na ten potřebujeme půl litru vodky nebo pálenky, 200 g šípků, 100 g cukru, kousek skořice, tři čtvrtě litru vody a pomerančovou kůru. Šípky očistíme, dobře propereme, přidáme pomerančovou kůru a skořici, zalijeme lihem a necháme asi dva týdny na teplém místě. Jakmile lihovina dostane zlatavou barvu, scedíme ji a dosladíme vychlazeným sirupem svařeným z vody a cukru. V lahvích necháme sirup stát ještě asi měsíc.