SLAK může v ostravské zoo ohrozit více než 200 zvířat, říká koordinátor veterinární péče

Jak se stane, že se ta nemoc prostě objeví v tom stádu na nějaké farmě?

S největší pravdivostí, a myslím si, že ani moc jiné možnosti nejsou, je to důvodem nějakého cestovatele. Prostě ta nemoc byla přivlečena někým, kdo byl v zemi, kde ta nemoc se vyskytuje. Jsou oblasti, kde nebyla vymýcena. A tam potom opravdu stačí nějaká nepozornost, přivezete si na botě kousek kravího trusu nebo nějaké nezpracované mléko, cokoliv takového, ale opravdu pouze mechanicky se ten virus dá přenést. A dnes v době globálního cestování jste ráno na jedné straně a večer na druhé straně Evropy, takže to zas není takový problém.

Vzhledem k tomu, že onemocnění se na našem území ještě nenachází, tak nejsou uzavřeny. Jaká tedy máte preventivní opatření?

Když k nám někdo přijde, musí přejít přes desinfekční koberec u hlavního vstupu. To je jedno z těch opatření. Další opatření je na hospodářském vjezdu, tam máme rohože pro nákladní vozidla, která přijíždějí. A poslední věc, která je, tak se týká vlastně citlivých zvířat, která onemocní může postihnout. Návštěvníci k nim buď nemůžou vůbec – to se týká třeba krav na dětském statku a u ostatních sudokopytníků máme natažené pásky, aby návštěvníci věděli, že se nesmí přiblížit až k hrazení.

Jakých zvířat se to konkrétně u vás vlastně v zoologické zahradě týká?

Je to vlastně 24 druhů, to znamená celkem 231 zvířat. Co se týká těch domácích zvířat, tak tam jsou čtyři druhy o deseti plemenech. Ale když nebudeme mluvit o těch klasických přežvýkavcích, tak potom samozřejmě mluvíme o prasatech, mluvíme o hroších, mluvíme o slonech. Co se týká těch slonů a hrochů, tak tam ta nemoc se rozvíjí velmi vzácně, ale prostě je to popsáno, takže spadají do té kategorie.

Ale my pořád mluvíme o zvířatech a všude se mluví o zvířatech, ale je velmi důležité říct, že ta slintavka a kulhavka může vlastně být infekční i pro člověka. U toho člověka ale onemocnění probíhá jako velmi slabá forma chřipky, takže pro člověka není nebezpečné. Lidé se tedy nemusí bát, ale obecně je ten člověk zase znovu přenášeč.

Strategie při výskytu nemoci

Vzhledem k tomu, že toto onemocnění ještě republice není, takže zvířata jsou normálně volně ve výbězích. Ale už je samozřejmě vypracovaná strategie, která zvířata budou zavřená a kde. Ale samozřejmě jsou zvířata, která nejsme schopni zavřít, jako jsou třeba jeleni milu nebo wapiti sibiřští. A to jsou vlastně zvířata, která jsou nejvíc ohrožena.

Takže vlastně existuje v zoologické zahradě v Ostravě nějaký plán. Co by se dělo, kdyby se onemocnění přiblížilo nebo dokonce vyskytlo?

Spolupracujeme s Krajskou veterinární správou, která nám doporučuje kroky, které mají být. Co se týká postupu při onemocnění, tak tam těch variant je samozřejmě více. A my opravdu pořád pevně věříme v to, že to, co děláme, zabránit tomu, aby to onemocnění přišlo.

Ale pokud se to onemocnění dostane blíž, tak tam opravdu potom velmi bude záležet na tom, jestli budeme my ohnisko nebo pouze jestli budeme v té ochranné zóně. Těch variant, které můžou nastat, je velmi mnoho a my opravdu ještě sami nevíme, jakým způsobem budeme pokračovat přesně krok po kroku.

Co se týká českých zoologických zahrad, preventivní opatření jsou podobné těm našim. Samozřejmě máme větší štěstí, že jsme trošičku dál než ty jihomoravské zoo, ale opatření jsou velmi podobná. Myslím si, že jsme ta opatření v ostravské zoo nastavili rovnou přísně, jako tu maximální prevenci.