Smokeman Jiří Horák bavil i posluchače Apetýtu

17. říjen 2013

Jiří Horák, takové je občanské jméno muže, který ale vystupuje jako Smokeman. Jeho posláním je zábavnou formou ukazovat dětem i dospělým, jak topit co nejekologičtěji. Se svou show už jezdí tento odborník z VŠB-TU Ostrava po celé republice.


Role Smokemana vyrostla ve vaší hlavě?

Asi ano. Těch přezdívek mám víc. Když jsem před deseti lety pracoval v Itálii a měl jsem na starosti kampaň, která měla říct, kolik dioxinů vyprodukují malá spalovací zařízení, jsem měl úplně jinou přezdívku – já jsem Jirka Horák, což slovensky je hořák, italsky bruciatore. Takže Georgio Bruciatore. A když jsem začal jezdit s pojízdnou kotelnou, tak se mi to nevlezlo na přilbu a vznikla z toho ta nová přezdívka Smokeman.

Mám tomu rozumět tak, že nejdříve vaši edukační show znali Italové, a pak jste ji teprve přivezl do Česka?

To ne, tohle jsme vymysleli řádově před dvěma a půl lety, to už jsem byl zpátky z Itálie.

Stavíte tu postavu Smokemana na věcech, které jsou, nebo i na věcech, které jsou nahrané a tedy i na hraně?

Já mám takový přístup nevěřícího Tomáše. Pokud svou sondu nevložím do vašeho komína, tak nevěřím, co v něm je. Takže to, co říkám na těch show, a také na přednáškách, je takové shrnutí toho, co jsem si sám osahal. Když hovořím o nějakých číslech, tak jsme je vytvořili s kolegy na zkušebně. Vím, jak ta čísla vznikla, mohu s nimi pracovat, nějak je okomentovat.

Takže, když Smokeman zasahuje, tak to, co říká, říká na základě vědecky podložených důkazů, ale říká to prostě takovou formou, aby to lidi zaujalo, bavilo, a aby to přijali...

Neřekl bych to lépe.

Jaká je vaše cílová skupina?

Tak cílová skupina... Když to ještě řekneme, tak Smokeman je vlastně bratranec Supermana. Když se totiž kopaly základy Výzkumného energetického centra, tak tam našli takovou buňku DNA, kterou pak naklonovali a vyšel z toho Smokeman. Když se podíváte na komiksovou postavičku Smokemana, tak vidíte, že tu ruku má nahoře a vypadá jak ten Superman. A Smokeman je chlap, který nemá rád kouř. A lidem se snažíme vysvětlit, co nejvíce ovlivní ten jejich kouř. Když doma topí, tak jsou schopni to nějakým způsobem ovlivnit. Je strašně jednoduché říkat, že za to mohou ti velcí. Ale naše měření ukazují, že i ten malý komín umí vyprodukovat velké množství emisí. A my jako lidé jsme schopni to ovlivnit.

Malí badatelé - na akci Smokemana v ostravské zoo

Čtyři věci, které ovlivní kouř

Naše zkušenost ukazuje vlastně to, že jsou čtyři věci, které ovlivní kouř. A to je takové to základní sdělení i toho prvního komiksu, omalovánek a podobně. A ty čtyři věci – to znamená, do čeho to dáváte, typ spalovacího zařízení. Potom co tam dáváte, tedy palivo. Dále kdo to tam dává, čili muž, žena, jestli tuší, že ty klapky na tom kotli na něco jsou. A potom jak se o to zařízení staráte, čili údržba. A na začátku ještě instalace.

Dá se dospělému člověku v těchto čtyřech bodech, a řekněme v pěti minutách, poradit, aby do ovzduší z jeho komína šlo toho co nejméně? Začneme čím – tím, v čem topíme? To je základ?

V podstatě ano. Můžeme říct, že je to jedna z nejdůležitějších věcí. Ale na druhou stranu, když jedna z těch čtyř věcí bude špatně, tak to celé bude špatně. V tom je ten zakopaný pes. Nestačí jen vyměnit kotel, dobře musí být všechny čtyři věci. Ale obecně můžeme říct, že typ spalovacího zařízení je velice důležitý.

Když je kvalitní palivo v kvalitním kotli, tak už máme hodně pro životní prostředí...

Tak to už máme řekněme dobře našlápnuto. Ale k tomu palivu – hodně je rozšířené spalování dřeva. Tam je naprosto dominantní obsah vody, to znamená sušení dřeva. Čili můžeme mít dobře spálené uhlí, které bude zcela jistě z pohledu emisí lepší, než špatně spálené mokré dřevo. Chytrý člověk suší dřevo aspoň rok, lépe dva, protože se více ohřeje a méně smrdí.

A teď k tomu třetímu bodu...

Nejde o to, jestli topí muž nebo žena. Jde o to, že častokrát si někdo myslí, že kotel je prostě krabička, do které naháže palivo a pak uteče. A to je celé. A to tak úplně není. Provozovatel přitom výrazně ovlivní to, co jde z komínu, protože můžete mít dobré palivo i dobrý kotel, ale všechno to můžete zkazit, když nebudete tušit, k čemu ty klapky jsou. A to je jedna z věcí, které my na těch akcích lidi učíme – že si změří účinnost kamen. Snažíme se jim ukázat, jak to mohou dělat lépe. A obecná rada – vždycky je lepší přikládat méně a častěji, protože když tam toho dáte najednou hodně, tak to potom může být problém.

Probrali jsme tedy zařízení, palivo i obsluhu. Jaký vliv má údržba?

Znám jednoho profesora, který měl automatický kotel, ale stejně mu to netopilo. Volal mi, co se děje, komín měl v pořádku. Ptal jsem se ho tedy, kdy naposledy čistil výměník. A on se jen zeptal: Výměník? Když jsem k němu pak přišel, tak jsme otevřeli výměník, vypadlo z toho asi sedm kbelíků popílku a najednou kotel už pracoval. Takže důležitá je i údržba spalovacího zařízení.


Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

autoři: tif , Iva Piskalová
Spustit audio