Starobělské Lurdy zůstávají poutním místem, i když pramen vyschnul
Starobělské Lurdy. Tak se říká místu v ostravském Bělském lese, které je zasvěcené Panně Marii. Donedávna si tady ze studánky místní odnášeli i vodu. Přestože místní pramen kvůli suchu a nové zástavbě vyschl, tak lurdská kaplička stále zůstává vyhledávaným poutním místem.
V ostravském Bělském lese jsme došli k místu, kterému se přezdívá Lurdy. Je to poutní místo, o kterém více ví kronikář Petr Přendík.
„Tyto Lurdy si můžeme představit jako půlkruhovitou zídku, která je vystavěna ze struskového kamene, což je unikát, protože tento kámen byl odpadem při výrobě železa ve Vítkovicích. V zídce je zasazena ozdobná mříž, za kterou je Panna Marie,“ popisuje kronikář.
Původ kapličky bychom podle kronikáře našli v roce 1909, kdy jeden z dělníků Vítkovických železáren byl vážně zraněn. Nepředpokládalo se, že se vyléčí. Byl odkázán na doléčení do Staré Bělé do rekonvalescentu a zde se jeho stav zlepšil natolik, že se vrátil do normálního života.
„Jelikož tady chodil na procházky, zjistil, že se pod rekonvalescentem nachází pramen. A ještě v roce 1909 zde zřídil malou kapličku jako poděkování Panně Marii a považoval to za symbol svého uzdravení,“ doplňuje Petr Přendík.
V posledních letech už zde voda v létě neteče, pramen je suchý. „Prvním důvodem jsou rozsáhlá sucha v posledních letech a asi nejhlavnějším důvodem je to, že nad pramenem byla vystavěna řada rodinných domů. Takové stavby samozřejmě vždycky nějaké to prameniště ohrožují, takže je možné, že se ztrácí někde v nějaké jímce nebo trativodu,“ hledá vysvětlení kronikář.
V Bělském lese ale fungují ještě tři další prameny. „Ten dnešní Bělský les se až do druhé poloviny 20. století nazýval Studňa, protože se tady nacházela řada pramenů. Dnes jsou z naprosté většiny už zmizelé, ale přesto se tady pár pramenů dochovalo. Dva vydatné nalezneme pod restaurací Koliba. Nedávno byly opraveny a lidé sem pravidelně chodí pro vodu,“ upozorňuje Petr Přendík.
Jeden pramen se pak nachází v blízkosti Lurd. Je ale utajený, není zaznačen ani v mapách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
