Středeční Noční linka: Skutečné příběhy od táborových ohňů

9. červenec 2025

Vzpomínáte si na chvíle, kdy jste seděli u táborového ohně? Jak plameny tiše praskaly, zatímco noc byla plná hvězd a okolní ticho jen podtrhovalo magickou atmosféru? Táborový oheň není jen světlem a teplem, je to i prostor, kde se rodí příběhy – někdy vtipné, jindy strašidelné, ale vždy opravdové a osobní. Kolik takových příběhů jste slyšeli?

Jaké vzpomínky vám nejvíc utkvěly v paměti? Zažili jste někdy, že se jedna historka u ohně stala rodinným či přátelským mýtem? A co vy sami – máte nějaký příběh, který jste u ohně vyprávěli a který si ostatní pamatovali? Měnily se vaše zážitky u ohně s věkem, nebo máte stále pocit, že nic nepřekoná ty večery s praskajícím dřevem, zpěvem a smíchem? A co táborové ohně dnes – mají stále stejnou sílu, nebo už patří jen do starých časů?

Táborový oheň je v mnoha kulturách symbolickým místem, kde se setkávají generace a kde se sdílí zkušenosti, radosti i starosti. U ohně vznikají příběhy, které nás učí o odvaze, přátelství i překonávání strachů. V časech, kdy jsme se víc než kdy dřív ponořeni do digitálního světa, nabývá tento starý zvyk ještě větší hodnoty. Umožňuje nám zpomalit, setkat se tváří v tvář a otevřít se druhým. Skutečné příběhy, které zazněly u táborového ohně, jsou často nečekané a někdy i život měnící. Může to být historka o ztraceném kamarádovi, který se znovu objevil, příběh o překonání strachu z tmy nebo o tom, jak se rodila nová přátelství. Tyto zážitky nás formují a často zůstávají s námi celý život jako cenné poklady.

Psychologické studie potvrzují, že společné vyprávění příběhů, zejména v přirozeném prostředí jako je tábor nebo příroda, výrazně podporuje mezilidské vztahy a zlepšuje duševní zdraví. Sdílení zkušeností u táborového ohně pomáhá lidem lépe porozumět sobě i druhým, odbourat stres a pocit osamělosti. Pobyt v přírodě a ten klidný rituál kolem ohně navíc přispívají ke snižování napětí a obnovují duševní rovnováhu. Oheň jako symbol spojení a bezpečí má v lidské historii obrovský význam, a právě díky tomu je jeho magie stále živá i v moderní době. Mnoho lidí si i dnes cení těchto chvílí a s oblibou vzpomíná na své táborové noci, kdy čas plynul jinak a svět byl jednodušší.

Na vaše skutečné příběhy, zážitky a vzpomínky od táborových ohňů se v dnešní Noční lince z Prahy těší Honza Macoun.

Volat do studia Českého rozhlasu můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

Sarka |Dobre rano Honzo a vsichni dobri lide , kteri poslouchaji. Nevidim to zase tak cerne. Jeste jsoiu lide super. Zdravi se. Toleruji a respektuji. Taboraky jsem milovala. Spaleny vurty na uhel. Tenkrat jeste ze spekacku tekl omastek. Kapal na chleba. A ta ROMANTIKA. Jaaaaj. Opet krasne tema. A to praskani ohne nema chybu. Krasny uplnkovy vecer preji vsem
Sváťa z Brna|Dobrý večer všem.Já se setkal s táboráky převážně až jako důchodce ,kdy jsem 5 let dělal kult.a sport. referenta na zotavovně.Pokud počasí dovolilodělali jsme každý týden táborák.Rekreanti se podíleli na přípravě hranice , dřva bylo v okolí dosti a tak tzo bylo prima.Dbal jsem na to, aby oheň byl zapalován jen větvičkou a to ze čtyř stran.Rozdal jsem i zpěvníky a tak to bylo se zpěvem.Měl jsem připraveny i opékací hůlky ,aby si rekreanti mohli špekáčky , které předtím dostali u večeře , pořádně mohli opéct.a nebylo jenu zpěvu, měl jsem připraveny i soutěže takže i o zábavu bylo postaráno.Většinou jsme končili do 24 hodiny a já dbal aby ohniště bylo zalito vodou,tak to je asi všechno .Váš Sváťa
Eva z jižních Čech|Kdysi jsme s partou několikrát jeli vodu. Jednou jsme na tábořišti opékali kuřata. Byli jsme asi dost hladoví a kuřata se moc nepropekla. Snědli jsme je i tak a přežili ☺. Kdo hrál tehdy na kytaru, už si moc nevzpomínám. Ovšem písniček k ohni znám dodnes kvanta, spoustu jich kdysi vycházelo s notami a akordy v Mladém světě. Třeba Ascalóna, Chajda a další ... V současnosti si děláme oheň na zahradě a opekáme buřty. K tomu dobrý chléb a pivo. Dobrota Všehny zdravím a přeji krásné léto Eva z jižních Čech
Dobromila Atalovičová |ZDRAVIM VAS MILY HONZO A VSECHNY JSEM RADA ZE VAS ZAS VIDIM PORUCHA JE ODSTRANENA CODILA JSEM S TURISTY Z ORECHOVA A OKOLI BRNA STANOVAT MNELI JSME STANOVOU ZAKLADNU I NA SLOVENSKU CERVENY KAMEN PRES DEN POCHDY A TURY PO OKOLI VECER TABORAK ZABAVA PISNICKY VZALA JSEM I POPLASNOU PISTOLI A V NOCI JSME CHODILY S MOJI KAMARADKU STRASIT DO STANU BYLA TO SVANDA A ZABAVA RADA VZPOMINAM NA STANOVANI A TURISTIKU TED MAM TURISTIKU NA MUJ KOPEC NAD MOJIM DOMEM VIDIM I HRAD BECKOV A MALE KARPATY VSEM KRASNY POZDRAV VAM VYSILANI BEZ PORUCH ZDAR A SILU VASE POSLUCHACKA DOBROMILA
Dáda |Dobrý večer, tak právě dnes jsem napsala první dopis synovi na první tábor, je pryč týden a kousek a dopis má 7 stran, balili jsme za velkého vedra, teď je chladněji, tak se obávám jestli mi už chudák neumrzl, ale snad si poradí. Je to stres jestli je v pořádku a zvládá to, ale zase jsem pyšná, že se mi nevrátil už druhý den domů :-D Krásný večer všem
Bedřich|Dobrý večer já mám rád táborák my děláme buřty taky mám rád Když ten oheň prská. Hlavně písničky to musí být u táboráku Pivečko a taneček občas až do rána.
Blanka|Když mi bylo 16 let, jezdila jsem s klujama a kámoškou na čundry,takže u táboráků jsem si prožila krásné chvíle. Zpívaly se písničky,spalo se pod širákem (což bych dneska nedala). Občas nás kontrolovala (tenkrát VB) když se někde něco stalo,ale vždy to dopadlo dobře. Vzpomínám na to moc ráda a těch příběhů co bylo, to by se sem ani nevešlo. Kdybych si mohla něco přát,tak aby se mi vrátilo to bezstarostné mládí. Bohužel,už je mi pře 70 let. Zdraví vás a všechny co jsou vzhůru Blanka z Přeloučska.
Helena|Krásné téma,u ohně na trampingu a obzvláště na potlacich jsem zažila ty nejkrásnější chvíle mého života, přátelství,kamarádství, setkání s vynikajícími lidmi,šerivský kruh kolem ohně a jiné zásady, které trampové měli.Byla bych moc ráda,kdyby to i dnešní mladá generace zažila
Milan -Hostalkova |Milý Honzo ,Vážení prispivatele NL ! Nepřipadá mi Svět složitější v dnešku , teď sa lidi neumí zdravit , na ani v zaměstnání a mnohé dění sa u i obyčejných lidí soustředuji na finanční částky pro své žití ,hodnoty právě šou odsouvány na takzvanou druhou kolej . A můj z táboráku ? Byli jsme mladí a žili pospolitne ,kamarádský ! Ogari ,cerky a dělávali zme táboráky v prázdninových dní ,scházela sa nás plná parta a další sa stahovali z celé dědiny za náma , Cosi sa i opékalo a vypilo , a zpívali jsme o duši ! Nádhera jež je stejně jako jiné věci už jen ve vzpomínkách ,jež se můžem s tímto mužem mladým vyprávět a i tady v NL vzpomínat ,není to nějak málo pro dnešní žití ? děkuju za pořady a Parádní hudební vstupy Váš Milan
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.REDAKTORE A POSL.N.L.JÁ JSEM NEMĚL NIKDY ODVAHU U TÁBORÁKU VYPRÁVĚT NĚJAKÉ SVOJE PŘÍBĚHY,JÁ JSEM SE TROCHU STYDĚL,TO JSEM BYL JEŠTĚ MALÉJ KLUK,ALE RÁD JSEM SI VYSLECHL PŘÍBĚHY DRUHÝCH DĚCEK,TO DNESKA BYCH UŽ MOHL VYPRÁVĚT MNOHO SVOJÍCH ZÁŽITKŮ. FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Helena Matylda Janáčkova|ohně u táboráku plály,já měla štěstí,teď už ne,všechno sezobli vrabci,nůž na kameni,to se povídalo,letní lásky,ty byly nej,jako červený paraván,a kozí mečení do toho,vidím ty obrazy doteď
Jana|ja mam taboraky spojeny s tim jak nasi chlapci na tabore potom to ohniste pomocili aby ho uhasili to mi prijde dost odporny takze zadna idyla kolem toho proste si na to vzdycky vzpomenu...
Josef Sedláček Žeravický|Dědeček mé manželky Jiřinky byl sudetský Němec, takže na sklonku roku 1944 musel i on narukova,t na už prohrávanou východní frontu. Byl zajat Rudou armádou a po formálním soudu odeslán do pracovního tábora na mis Dežňěva, což je nejvýchodnější cíp Ruska. Z nelidských podmínek se mu podařilo uprchnout a po devítileté, strastiplné odyssei se nakonec vrátil do své domoviny. Tento jeho neskutečný příběh byl i zfilmován s názvem Bílé peklo. Dobrou noc, pane Jene Vám i všem posluchačům.
Pavel ze Židlochovic|Dobrý večer s kamarádkou jsme chtěli si opéct na ohni párky a bylo to na čarodějnice a tak jsme si sehnali staré šaty oblékli jsme do dřeva a že jí zapálíme a pak si opečeme špekáčky ale šaty byly z umělého vlákna takže čarodějnice nehořela ale odkapávala protože to bylo umělé vlákno ale nakonec to stejně dopadlo dobře špekáčky jsme opekli a bylo fajn tak dobrou noc
autor: Honza Macoun

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.