Strmé a členité louky nejlépe poseká stádo ovcí

9. duben 2024

Přemýšlíte, jak posekat louku, která je ve svahu nebo příliš členitá? Sekačka se na takový terén nehodí a s kosou to v dnešní době taky už málokdo zvládne. U kostela na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou vsadili na ovce, a my jsme tam zajeli pro rady.

Kopec Zelená hora, na kterém stojí známý kostel svatého Jana Nepomuckého, byl dlouho porostlý stromy. Ty jsou teď pokácené, a Zelená hora vypadá tak, jak tomu bylo kdysi dávno. Přibyla ale starost o trávu, která na svazích roste. „Ten kopec je hodně svažitý, strmý, takže ta údržba ručním sečením byla náročná,“ říká ochránce přírody Milan Daďourek, který už několikátý rok vozí na Zelenou horu ovce. „Ovce je nenáročná, je schopná spást i takové ty horší palouky, které se nesuší na seno,“ dodává.

Na údržbu travnaté plochy je třeba vybrat správný druh ovce

Nenáročnost ovce ale v žádném případě není v tom, že ji přivezete na louku a už se o ni nestaráte. „Musí tam být stín, závětří. Déšť jim nevadí, když vyberu plemeno, které je na to zvyklé,“ říká Milan Daďourek. Konkrétně na Zelené hoře nemají ovce ani přístřešek, stačí jim stín velkého dubu. Samozřejmě také potřebují vodu, sůl a minerální liz. To je základ.

Na louky na Zelené hoře vozí Milan Daďourek ovce vždy v květnu, a odváží je v září. Závisí to na kvalitě a množství trávy. Bez znalosti konkrétní louky není možné dopředu určit počet ovcí. Nejméně by ale měly být tři. Pokud chceme mít trávu spasenou celou a nakrátko, musíme počítat s větším počtem ovcí, a také s dokrmováním. Ovce si mezi stébly trávy a bylinami vybírají. Přirozeně tak přispívají k návratu původních českých luk.

Ovce nepotřebují přístřešek, stačí závětří a stín
Spustit audio

mujRozhlas

–  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.