Svatá Hora v Příbrami je opředena zázraky Panny Marie
Svatá Hora v Příbrami bývala pro svou polohu označována za duchovní srdce Čech. Už více než 330 let tvoří majestátní panorama nad starým hornickým městem a dodnes se jedná o neznámější a nejslavnější mariánské poutní místo v Čechách.
Rozsáhlý raně barokní komplex budov s mnoha věžemi vznikl na místě, které bylo doslova opředené zázraky připisovanými Panně Marii. Právě díky zázračným uzdravením navštívil Svatou Horu v roce 1634 i císař Ferdinand I. se svým synem a jeho následovník císař Ferdinand II. sem v roce 1646 zavítal dokonce dvakrát.
O rok později se rozhodl duchovní správou původní svatohorské kaple z 16. století pověřit jezuity z nedaleké Březnice. A právě jezuité se během dalších 10 let rozhodli na Svaté Hoře postavit rozsáhlý poutní areál, který by odpovídal vážnosti tohoto místa i množství přicházejících poutníků.
K návrhu byl přizván v té době slavný italský stavitel žijící toho času v Praze – Carlo Lurago, se kterým měli jezuité dobré zkušenosti například ze stavby březnického kostela sv. Františka Xaverského. Luragův projekt vycházel z italských předloh a přinesl do té doby v Čechách neznámé architektonické řešení – na vyvýšené terase navrhl centrální svatyni obklopenou osmi kaplemi a pod terasou ambit na obdélníkovém půdorysu s dalšími čtrnácti kaplemi.
Ještě v 17. století se svatohorský areál stal jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších raně barokních objektů u nás. Kromě šlechty se na stavbě a výzdobě podílela i města (Praha, Plzeň, Mníšek a Březnice).
Do roku 1673 byla základní část stavby s téměř celou výzdobou hotova. Celý svatohorský komplex byl dokončován až na počátku 18. století. Svatá Hora vyšperkovaná uměleckými díly mnoha předních malířů, sochařů a štukatérů přitahovala poutníky z blízkého okolí, ale i ze vzdálených míst Čech a Moravy, z Bavor, Rakous i Uher.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
NATO prý poprvé pojmenovalo své ‚červené linie‘. V nouzi by mohlo vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků
-
Sinoložka: Čína ekonomicky profituje z války na Ukrajině. Zaplnila prostor po západních firmách
-
8. květen sice znamenal konec války, ale také příchod traumat, která si z ní lidé odnesli, popisuje historik
-
Léky na předpis poštou? ‚Usnadní život‘, míní asociace pacientů. ‚Ohrozí kamenné lékárny‘, oponují lékárníci