Tady je moje území, nestrkej sem zobák! Aneb co ptáci říkají svým zpěvem

15. leden 2022

Ptačí hlas informuje třeba o blížícím se nebezpečí nebo o tom, jak je samec stár a zda je v dobré kondici. Proč ptáci zpívají nejhlasitěji po ránu a co svým hlasem ještě sdělují samičkám, samcům konkurentům nebo jiným druhům ptáků? To nám pověděla Tereza Petrusková z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Ptačí zpěv se nejčastěji ozývá po ránu na jaře. Pokud chcete slyšet zpívat hodně ptačích druhů najednou, brzké jarní ráno je jistota. Ranní zpěv si mnoho druhů zachovává po celou hnízdní sezonu, přesto jsou zásadní hlavně rána na jejím počátku. „Existuje několik teorií, proč ptáci zpívají ráno. Jedna z nich říká, že ještě není dostatek světla, ptáci nemohou lovit hmyz, který je pro ně tou dobou hlavní potravu. Jednak na něj nevidí, jednak je hmyz strašně ztuhlý, nehýbe se.“

Sýkora koňadra a zvonek zelený

Ptáci nemají do čeho píchnout, dalo by se říct, a tak aspoň zpívají. Ranní zpěv má ale další důvody. „Po ránu je vlhký vzduch a v něm se zvuk krásně nese. A to je pro ptáky výhodné. Chtějí na dálku inzerovat: tady bydlím já, mám dokonalé území, které obhajuji, je tu spousta příležitostí, kde si postavit hnízdo. Tím lákají samičky a zároveň vzkazují ostatním samečkům, tady je to moje, a kdo sem vkročí, tomu napráskám. Proto na jaře, než si to se sousedy vyjasní, zpívají hlasitěji. Ptáci se různě přezpívávají, do zpěvu si vzájemně skáčou.

Drozd kvíčala

Taky se docela dobře ví, že samičky jsou po ránu fertilní, ochotné se spářit. Při spáření po ránu má samec větší šanci, že mláďátko bude jeho. A tak si samečci svoje samičky po ránu hlídají. Protože je špatně vidět, zpěv, hlasová komunikace, je mnohem efektivnější. Povídají si, vědí, že jsou si nablízku, a ne že se samička toulá někde, kde by neměla. A další důvod ranního zpěvu? Ukazuje se, že většina predací, kdy pták přijde o život, sežere ho kočka nebo dravec, se děje přes noc, když ptáci spí. A tak je dobré po ránu dát najevo, mě nic nesežralo, zpívám a jsem tu stále.“

Kromě vyhánění ostatních samců a lákání samiček si ptáci zpěvem sdělují mnoho dalších informací. Například když se blíží nebezpečí, vydávají varovné zvuky, na ty reagují ptáci i mezidruhově. Dělají se různé pokusy, třeba v době hnízdění se někam umístí sova nebo dravec a první ptačí dvojice, která si ho všimne, dá zprávu ostatním: pozor, je tu predátor. Zpráva se předává dál a dál a odhalený predátor ví, že moment, kdy mohl překvapit, je nenávratně ztracen, že se o něm ví a na tomto místě to může zabalit.

„V rámci druhu si ptáci zpěvem mohou předávat další zprávy. Ze zpěvu samečka si samičky nebo ostatní samci mohou odnést informaci, jak je starý, poznají, jestli je nemocný nebo je naopak v dobré kondici, odkud pochází. Pěvci se výborně poznávají individuálně, vědí, kdo je kdo. Poznají se podle hlasu stejně, jako my lidé. Vědí jestli je to soused nebo cizí vetřelec, který tam nemá co dělat. My většinou víme, že to poznají, ale podle čeho, to je složitá otázka. Co znamenají struktury zpěvu, které to kódují, to je druhově velmi specifické. Kolik je druhů ptáků, tolik je zpěvů,“ říká Tereza Petrusková.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...