Tajemná místa Slezskoostravského hradu potvrdili i psychotronici

14. únor 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slezskoostravský hrad

Každý hrad má své tajemství. O Slezskoostravském hradě se toho moc neví. Snad jen, že je ze třináctého století, a že se kvůli poddolování při těžbě uhlí propadl v 19. století o 16 metrů níže. Nakonec byl v tak zdevastovaném stavu, že na něj v roce 1954 úřady vydaly demoliční výměr.

Dnes hrad patří do areálu Ostravských výstav a v současné zrekonstruované podobě přivítá každý rok více jak sto tisíc návštěvníků. Ředitel Ostravských výstav Karel Burda tvrdí, že ve sklepení hradu i v místnostech v prvním patře jsou místa, kde je lidem dobře či naopak špatně.

Slezskoostravský hrad

Před dvěma roky pozval proto na hrad skupinu deseti vyznavačů paranormálních jevů, aby místa s tajemnou energií hledali. Psychotronici i čarodějové objevili shodně místa s pozitivní i negativní energií a dokonce ve sklepení také kout, kde se kdysi mohlo odehrát něco hrozného. Můžete tomu věřit a nemusíte.

O Slezskoostravském hradu se vypráví, že je jeho sklepení plné tajných chodeb a jedna z nich dokonce prochází pod řekou Ostravicí až do Zábřehu nad Odrou. Co je na tom pravdy se ale nejspíš nikdy nedozvíme, protože hrad kvůli poddolování klesnul, a tak zmizela i možnost podzemí prozkoumat.

Slezskoostravský hrad

Dnes Slezskoostravský hrad nabízí návštěvníkům stálou expozici historie hradu a města Ostravy, expozici Třicetileté války a období husitství. Zajímavá je i výstava panenek ve vesnických pracovních krojích. Nechybí mučírna, výstava čarodějnic a pro děti ukázka čertovské školy.

Veškeré podrobnosti, včetně otevírací doby, najdete na této adrese.


Zvětšit mapu

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová