Tu pravou integraci zažívám v dětském domově, říká vychovatelka Iveta Millerová

8. prosinec 2022

Iveta Millerová vyrůstala ve vyloučené lokalitě, vystudovala psychologii a dnes pomáhá dětem v dětském domově zvládnout svou situaci a nalézt cestu ke svému romství.

„Máme tři tzv. domečky. V každém z nich je maximálně osm dětí. Věková hranice v našem dětském domově je od 10 do 14 let. 15. rok u nás ještě dochodí, ale pak už se musí posunout do jiného zařízení,“ prozrazuje o své práci vychovatelky v dětském domově Iveta Millerová.

Během své práce se mnohdy setkává s těžkými osudy dětí a jejich příběhy.

Čtěte také

„Pokud jsem si někdy myslela, že moje vyrůstání v uzavřeném ghettu bylo tragické, musím nyní říct, že oproti příběhům dětí z našeho domova je to slabý odvar. Zažily vše od výchovných problémů až po zneužívání, drogovou závislost rodičů, atd. Jejich příběhy jsou strašně silné a procovat s dětmi je velmi náročné. Člověk musí být obezřetný a mít duševní hygienu, aby jim mohl poskytnout to, co potřebují. Vychovatel také musí být velmi disciplinovaný a mít pro tyto typy dětí cit.“

Počty dětí se liší kraj od kraje i zařízení. Přesto domněnku, že většina dětí v institucionální péči jsou Romové, považuje Millerová za častý mýtus.

„Neříkám, že romské děti nemáme, ale není jich 90 procent. To v žádném případě. U nás jich je odhadem tak 20 procent. Faktem ale je, že romští rodiče se daleko více zajímají o své děti, které mají umístěné (v ústavu). Samozřejmě jsou mezi nimi i tací, kteří se nezajímají. Z větší části si ale troufám říct, že romští rodiče a prarodiče se o romské děti zajímají. Důvody umístění (dětí do ústavní péče) jsou ale vesměs podobné. Mezi nimi žádný velký rozdíl není.“

Podpora identity romských dětí v dětských domovech je důležitá. Zastoupení Romky v pozici vychovatelky je mnohdy výhoda konkrétního zařízení.

„Zajímavější informací než že součástí každého zařízení jsou romské děti je to, jak tyto děti postrádají romského vychovatele. Ono je to velmi znát, což uznává i management dětských domovů. Jinakost Romů a romských dětí je diametrální. V řadách romských intelektuálů jsou samozřejmě lidé, kteří splňují vzdělanostní úroveň a praxi v dětských zařízeních.“

V dětském domově každodenně probíhá příprava dětí do běžného života a začlenění se do společnosti.

„Paradoxem je, že já zažívám opravdovou integraci v dětském domově. Celému týmu vychovatelů jde o integrační proces dítěte. Nehledí se na to, jaký je jeho původ, ale jaké jsou jeho dispozice, jakým způsobem ho můžeme posunout. Každý zdar i nezdar jednotlivého dítěte opravdu všichni prožíváme.“

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.