U zubaře příjemně?!

Každý z nás už někdy absolvoval návštěvu u stomatologa. Většinou máme před sjednaným termínem neklidné noci a špatné sny. Na mě čekala preventivní prohlídka docela nedávno, teď už ji mám za sebou, takže Vám mohu v klidu vypovědět, co mě tehdy u zubní lékařky čekalo. Překvapení! Ale nejdříve se odehrávalo vše jako vždycky. V čekárně jsem v úzkostech žmoulala kapesník a nervozita stoupala. Také proto, že se z ostatních ordinací ozývaly bzučivé vrtačky, které mé psychice rozhodně nijak neprospěly. Zvláště, když do jedné s těch místností mám co nevidět vstoupit i já. Hlavou mi letí tisíce myšlenek a hlavně předsevzetí. Budu si lépe, správně a častěji čistit zuby, nebudu jíst sladkosti a ani střídat teplé a studené nápoje. To všechno jen proto, aby mé případné utrpení na obávaném křesle mělo co nejkratší trvání.Absolutní ticho v čekárně prořízlo rázné volání sestry: "Další!" To jsem asi já ... tvářím se, že mám pro strach uděláno a za projevů soucítění ostatních si to mířím do ordinace. Čekám rychlé vyřízení formalit a otázky typu: změnilo se něco od poslední návštěvy, jaké potíže přibyly a podobně a mám připraveny odpovědi, abych zbytečně nezdržovala lékaře a nezvyšovala napětí. Na ošetření přece čekají spousty lidí a času je tak málo. Ale nic takového se nedělo.Znejistěla jsem, když se ozval klidný hlas zubní lékařky: "Jak se máte?" a následoval pohodový dialog, během kterého ze mě spadly i ty poslední zbytky obav. I kdyby byla v té chvíli nutná oprava mého chrupu, asi bych to nevnímala tak dramaticky. Později jsem přemýšlela o tom, zda to byl úlet lékařky, vyjímečně dobrá nálada, ale v tom lepším případě, ve který doufám se stala změna. Změna v přístupu k pacientovi, potažmo klientovi. Asi právě zdravotničtí pracovníci by měli vědět, že zvláště, když je člověku zle, ocení laskavý přístup, úsměv nezaškodí. A tak děkuji za každý takový přístup, protože není samozřejmostí. No a kdybyste si chtěli udělat hezký den, tak věřte tomu, že někdy stačí zajít ke stomatologovi.