Učí se rychle – handicapovaní trénují v kavárnách

Daniel Skeřil: „Tak Mário, tady jsou jídelní lístky, nápojové lístky, každý, kdo přijde, tak mu dáš nápojový lístek do rukou, pozdravíš hezky...“

Tmavovlasý Mário stojí u baru s vůní právě umleté kávy a pozorně naslouchá pokynům svého nového šéfa. Je mu sedmnáct let, je mentálně postižený a právě si s číšnickým podnosem zkouší svou novou roli.

Daniel Skeřil: „Jo, tady je bar, tady je Vašek, ten ti ty věci vyrobí. Budem se spolu dívat, jestli to je všechno v poho… - Ano.“

Kavárna Daniel v Ostravě|foto: Kavárna Daniel v Ostravě

Mário a hosté: „Dobrý den, co si dáte?“ – „Já bych si dala jahodový džus.“ – „Dvě deci?“

Mário, řekněte, co tady přesně děláte?

Mário: „Pomáhám a obsluhuju a takové věci, no. Sklízím, líbí se mi tu. Nesu teďka džus, objednala si ho paní. Prosím!“ – „Děkuju.“

A paní s jahodovým džusem je právě Ivana Martáková, žena, která v Ostravě šíří myšlenku Mental Power, tedy mentální síly.

Ivana Martáková: „Říkala jsem si, že oslovím ty svoje oblíbené kavárny, zda by to nevyzkoušely, že by u nich jednou týdně obsluhovali postižení v rámci projektu Mental Power Ostrava.“

A dvě kavárny souhlasily.

Daniel Skeřil: „No, já jsem se popravdě řečeno vylekal. Vize tady toho je pro většinu lidí děsivá. Neví, jakým způsobem s těma lidmi pracovat, co dokážou nebo co zvládnou, jo, ale v pohodě. No, paradoxní je, že co prostě někteří zaměstnanci se učí dva, tři, čtyři dny, tak prostě on to měl za dvě minuty zmáknuté, jo...“

Říká majitel ze známé ostravské kavárny zařízené v bytě Daniel Skeřil.

Barman Vašek: „Je strašně šikovný…“

Barman Vašek tady stojí, usmívá se, co říkáte na nového parťáka?

Barman Vašek: „Jde mu to, umí dokonce to, co já neumím…“

To je co?

Barman Vašek: „To je zapamatovat si stoly.“

Sedmnáctiletý Mário, který se učí na kuchaře, z kavárny neodejde s prázdnou, jde totiž o regulérní brigádu s výplatou.

Ivana Martáková: „Tak ono to je docela jednoduché, já jsem získala vlastně na projekt obsluhy kavárny při Mental Power grant ze statutárního města Ostrava. Je to pro ně velká motivace, opravdu to jsou asi první peníze, které si vydělají.“

Dodává organizátorka Ivana Martáková. A co na novou obsluhu v bílém tričku s nápisem Mental Power říkají lidé za šálky s kávou?

Slečna Gabriela: „Šikovný je.“

Spokojenost s obsluhou?

Slečna Gabriela: „Ano.“

Uvítali byste to, kdyby se to rozšířilo i do dalších podniků třeba tady v Ostravě?

Slečna Gabriela: „Určitě jo, pokud ti lidi nebo pracovní kolektiv s tím nemají problém, takže určitě bych to uvítala. Myslela jsem si, že to je normální obsluha, normálně zdravý člověk. Je to dobře, měl by dostat taky šanci zapadnout mezi normální lidi.“

Umívá se spokojeně slečna Gabriela. Číšník Mário a jeho kolegové budou ve vybraných kavárnách obsluhovat do konce roku.