Úspěšné lázně Darkov vznikly tak trochu omylem či náhodou
Lidé odpradávna využívali léčivou moc slané vody, která vyvěrala v malých studánkách na území dnešní Karviné. Teprve až neúspěšný pokus barona Besse z Chrastiny o nalezení uhlí odstartovala slavnou éru lázeňství v tomto městě.
Baron Jiří Bess z Chrastiny byl vzdělaný muž, ovšem poněkud více holdující ženám a karbanu. Umanul si, že po vzoru zdejšího uhlobarona, hraběte Larisch-Mönnicha, chce také objevit a dolovat uhlí. Nepodařilo se. Místo uhlí totiž vydoloval z hloubi země tryskající pramen.
„V nějakých pamětech jsem četla, že podle lidí, kteří tam bydleli, pramen vody zpočátku tryskal až do výše třiceti metrů. Ale baron byl velice zklamán, protože voda byla kalná, slaná, hořká, nedobrá,“ vypráví naše průvodkyně Lázněmi Darkov Libuše Kolková.
Baron byl sice zklamán, ale místní lidé nadšeni. Věděli totiž, že v našem kraji se objevují studánky zázračné vody a že už někdy v 14. století k nim chodili s neduživými dětmi i staršími lidmi, aby je omývali a podle Libuše Kolkové taky vdechovali.
Baron Bess však nechal objevený pramen důkladně prozkoumat a zjistilo se, že je nesmírně léčivý. A tak si obstaral různá povolení a v roce 1866 mohly konečně vzniknout nejstarší jodobromové lázně na našem území, tenkrát nazvané Lázeňské místo Ráj. A tak baron nakonec mohl mít ze svého objevu přeci jen radost.
Věhlas lázeňského místa se šířil světem, a tak se zde léčily třeba i dvorní dámy od vídeňského císařského dvora či vojáci z těšínské posádky.
Tajemství místního parku
Lázně Darkov prožívaly svůj zlatý věk na přelomu 19. a 20. století. Vznikaly nové budovy, jezdilo stále více hostů a také kulturní vyžití bylo opravdu na evropské úrovni. Velkou zásluhu měl na tom osvícený lékař a také spolumajitel lázní, doktor Vilém Degré.
„Skutečně to byla mimořádná událost. Park se rozhodl založit na rozloze osmnácti hektarů. Jako jiní lékaři i on věřil, že nejen voda a procedury s ní spojené ale i psychická pohoda člověku prospívá. Nejprve nechal vysypat pískem cestičky, pak nechal vysázet květinové záhony,“ připomíná Libuše Kolková.
Lékaři se to ale pořád zdálo málo a tak se rozhodl k dalšímu překvapujícímu činu. Z Beskyd nechal po železnici, která tehdy vedla až k lázním, přivézt 200 vzrostlých stromů i s kořenovými baly. Stromy tak vlastně jen přesadil, což pochopili lázeňští pacienti, ale nikoliv lidé žijící v okolních vesnicích.
„Babička a staré tety mi opakovaně vyprávěly, že blízko Dětmarovic, odkud pocházím, se nacházejí lázně Darkov a že je tam zázračná voda, protože tam za týden vyrostl les. A Vzpomínaly, jak celé procesí, skupiny lidí se chodily na ten les dívat. Bylo to pro ně překvapení, nebylo jim vysvětleno, jak se to vlastně stalo,“ vzpomíná s úsměvem paní Kolková.
Více se o darkovských lázních dovíte v záznamu našeho magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘. Tento audio záznam pak spolu s dalšími díly pořadu najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
