V borovanském klášteře na Českobudějovicku sedávali mniši jako v kině
V klášteře v Borovanech na Českobudějovicku mají dodnes na kůru kostela mnišské lavice. Ty byly podobně praktické jako ty současné v kinech.
Borovanský klášter augustiniánů nebyl příliš rozsáhlý. Většinou ho obývalo kolem deseti mnichů. Přesto měl pohnutý osud. Kostel stával Borovanech od roku 1366. Když ale místnímu pánovi Petru z Lindy zemřel syn Martin, rozhodl se na místě farního kostela vybudovat klášterní komplex.
Martin byl později pohřben v kostele Navštívení Panny Marie, který byl postaven v letech 1455 až 1464 jako první stavba klášterního areálu, k níž na konci patnáctého století přibyl ambit křížové chodby s konventní budovou. Do Borovan přišli augustiniáni, ve své době progresivní řád, z něhož mimo jiné vzešel reformátor Martin Luther.
Už po sto letech byl však klášter zrušen Rožmberky a jeho majetek přičleněn k dominiu Pánů z Růže. Za třicetileté války byl vypálen a poničen a posléze obnoven v roce 1663 za císaře Ferdinanda III. O dalších 122 let později byl klášter definitivně zrušen císařem Josefem II. V témže roce (1785) koupili klášterní majetek Schwarzerbergové, kteří ho vlastnili až do roku 1940, kdy připadl městu.
V letech 2004 až 2010 prošel zchátralý areál generální opravou. Dnes na místě kláštera najdete městskou knihovnu a infocentrum a společenské prostory, kterým dominuje sál s freskovým stropem s výjevy ze života sv. Augustina.
V křížové chodbě konventu kláštera je dnes umístěno lapidárium barokních soch včetně originálu Mariánského sloupu z Českých Budějovic. V patře je instalováno klášterní muzeum a jsou zde umístěny i originály soch z římovské pašijové cesty. Ostatní části slouží jako fara a prostory farnosti.
Prostory kostela je možné si prohlédnout po nedělní bohoslužbě, která začíná v 8 hodin. Otevírací doby klášterního muzea najdete http://www.borovansko.cz
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Důchodová reforma? Už bez nás, říká Juchelka. ANO chce jen politické body, kritizuje Decroix
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
-
Chorvatsko letos čeká volební maraton. Nejmladšího člena EU trápí odliv mladých a zdražování
-
Škody na vinohradech přesáhly podle svazu dvě miliardy korun. V Čechách dosahují 95 procent