V Bukovci roste Alej života. Nové stromky sázejí rodiče nově narozených dětí
Postav dům, zasaď strom, syna vychovej, praví stará lidová moudrost. O dům i syna se musí rodiče zasloužit sami, se zasazením stromu jim pomůže jejich vesnice. To si předsevzali v nejvýchodnější obci naší země - Bukovci, kde už dva roky vysazují nové stromy podél cesty vedoucí na hranici s Polskem. Každý strom patří nově narozenému dítěti.
„Dobré věci netřeba vymýšlet znovu, stačí si je vypůjčit,“ říká starostka Bukovce Monika Czepczorová. Nápad sázet Aleje života pochází totiž od členů jihomoravského občanského sdružení Větvení. S jejich nadšeným souhlasem vznikla vůbec první podobná alej i v Moravskoslezském kraji.
V Bukovci se rodinám daří. V roce 2015 přišlo na svět 28 dětí, loni jich bylo kolem 20. Každý rok na Den stromů, který připadá na 20. října, se u vznikající aleje sejdou malí i velcí a společnými silami zasadí strom. Alej života je tak po dvou letech dlouhá už téměř 1,5 kilometru.
Každý nově vysazený strom je opatřen štítkem, bleděmodré patří chlapečkům, růžové pak holčičkám. Na některých se ještě dlouho zachovají i monogramy dětí. Až povyrostou, budou se moci pokochat pohledem na svůj statný strom, posedět v jeho stínu či ochutnat jeho plody.
Před prvním sázením bukovečtí dlouho zvažovali, o jaké stromy půjde. Podle jména vesnice by se zde logicky měly objevit buky. Ovšem místo podél in-line stezky, která doprovází cestu ze středu obce směrem k areálu Kempalad a dále do Polska, je poměrně vlhké. A tak vybrali namísto buků třešně plnokvěté.
Někteří tatínci v očekávání ale vznesli už při posledním sázení námitky, že by z plodů nových stromů mohlo být také něco užitečného. A tak bylo rozhodnuto. V roce 2017 se v Bukovci v pokračování Aleje života budou sázet švestky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Češi jsou zlatí. Hokejisté vyhráli po 14 letech mistrovství světa, rozhodl Pastrňák
-
Putin vsadil na vyvolání strachu. Vidí totiž, jak hladce jdou naše životy, říká český dobrovolník
-
Rusko formuje armádu u ukrajinských hranic. Připravuje se na novou invazi, tvrdí Zelenskyj
-
‚Člověku nedochází, jak kruté to může vůči druhému být.‘ Herec Hejlík sám šikanoval i zažil šikanu