V Klokočském lese si počátkem jara užijete ptačí koncert a žízeň zaženete léčivou vodou
Přírodní památka Klokočka je rozsáhlé lesnaté území, které se rozprostírá kolem údolí potoka Rokytky nedaleko Bakova nad Jizerou ve středních Čechách. Je to místo jako stvořené pro příjemný výlet především na jaře. Celým územím vede čtyři kilometry dlouhá okružní naučná stezka, která spojuje dvě samoty - Velký Rečkov a Klokočku. Má název Klokočským lesem za hrou, vodou a ptačím zpěvem.
Jméno Klokočka má celá oblast od mohutného keře klokoče, který kdysi dávno rostl u zdejšího pramene. Jeho vodě byly odjakživa připisovány léčivé vlastnosti. Ze dny údajně vyléčila i jednoho člena rodu Valdštejnů. Hraběnka Markéta z Valdštejna dala proto v roce 1724 z vděčnosti postavit kapli zasvěcenou sv. Stapinovi, patronovi nemocných dnou.
Oválná kaple vyrostla přímo nad pramenem, který je tak chráněn mohutným podloubím. Voda vyvěrající z pramene vytváří po několika metrech menší potok, který se hned u kaple vlévá do Rokytky. Ta se pak klikatí celým údolím a naučná stezka ji několikrát míjí.
Za ptačím zpěvem i vzácnými rostlinami
Příležitostí k hrám je na celkem deseti zastaveních naučné stezky několik. A rozhodně není náhoda, že součástí názvu stezky je i „ptačí zpěv“. Pokud se na Klokočku vydáte počátkem jara, budete si moct poslechnout nádherný ptačí koncert. Uvádí se, že v lesích na Klokočce žije více než 40 druhů ptáků – několik druhů sýkorek, konipas, brhlík, rehek, lejsek a mnoho dalších.
V Národní přírodní památce Klokočka se díky dostatečné vláze daří i vzácným rostlinám. Roste tu například popelivka sibiřská, která se objevuje u nás pouze na čtyřech místech a právě lokalita Klokočka je nejpočetnější. Na jaře tu můžete vidět také vzácný prstenec májový a ve vlhkém podloží se daří i ohrožené bylině zvané kruštík bahenní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
