V muzeum Anthropos najdete unikátní exponát mamuta. Nápad na životní model byl zprvu smeten ze stolu
Brněnské muzeum Anthropos vděčí za svůj vznik badateli Karlu Absolonovi, objeviteli Věstonické Venuše a jeskyní Moravského krasu.
V rámci Výstavy soudobé kultury v roce 1928 Absolon na brněnském výstavišti soustředil mnoho nálezů z nejranějších období lidských dějin. Expozici ve speciálním pavilonu nazval „Člověk a jeho rod“. Chtěl v ní vystavit i unikátní exponát – model mamuta v životní velikosti. Organizátoři ale nápad smetli ze stolu.
Absolon to nevzdal a oslovil vlivného podnikatele Tomáše Baťu. Navrhl mu, aby mamuta využil pro svou reklamu. Továrník nabídku přijal a oplátkou poskytl štědrý obnos. Vznik výstavy podporoval i první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Mamut se v rámci areálu několikrát stěhoval, ale na výstavišti už zůstal a stal se návštěvnickou atrakcí. V květnu 1945 při osvobození Brna pavilon i mamuta poškodili vojáci Rudé armády.
Na počátku 60. let na tradici navázal významný antropolog Jan Jelínek. Prosadil stavbu nové budovy, v níž obnovil expozici o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celé Evropy včetně nové rekonstrukce mamuta v životní velikosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.