V opuštěném ostravském dolu Jeremenko pracují 600 metrů pod zemí obří vodní čerpadla

Odpověď je jednoduchá. Jámy jsou zasypané a štoly zaplavené vodou, které je tady tolik, že se musí odčerpávat, aby nezaplavila další doly na Karvinsku.

Důl Jeremenko v Ostravě patří mezi unikáty, protože jeho těžní jáma i štoly zůstaly i po zrušení těžby, na rozdíl od ostatních dolů, nezasypané a přístupné. Samozřejmě jen do určité hloubky, kam se ještě nedostala podzemní voda.

A právě odtud odvádějí vodu na povrch obrovská čerpadla. To proto, aby se nedostala přes takzvaný Michálkovický překop, tedy přes kótu 332, což je asi 530 metrů pod zemí, kterou by mohla postupně zaplavovat ostatní doly na Karvinsku. Šachty pod Ostravou ale jednou podzemní vody přece jen zaplaví a čerpat se pak už nebude.

Dobu, kdy se utlumí těžba na celém Karvinsku, očekávají horníci přibližně v roce 2030. Do té doby je výjimečně možné se do hlubin dolu Jeremenko podívat. Pokud se vám podaří přesvědčit správce dolu, tedy státní podnik Diamo, k exkurzi, pak v hlubinách dolu uvidíte obrovská osmimetrová čerpadla, která jsou u nás jedinečná.

Bývalý důl Jeremenko|foto: Google Maps

Podobná tělesa používají pouze ve velkých dolech v Číně. Tři čerpadla jsou na povrchu jako rezerva, další čerpadlo drží stráž přímo ve štole, a jenom jedno jede naplno. Každé z nich stojí přibližně dvacet miliónů korun.

A ještě jedna zajímavost tady je. Kladivová těžní věž, která je vysoká 55 metrů, byla prohlášena za kulturní památku České republiky a je pod dohledem památkářů. Další zajímavostí je, že v roce 1952 se při těžbě našel ve sloji Osmana na 5. patře (to je v hloubce přibližně 600 metrů) zkamenělý kmen stromu o délce 2,5 metru a průměru 30 cm. Tento unikátní nález byl věnován po roce 1991, v rámci oslav stoletého výročí vzniku dolu, do sbírek minerálů Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.