V ostravském studiu vznikla rozhlasová hra Noc zpívá své zpěvy

11. červen 2012

Podruhé v letošním roce ožilo ostravské činoherní studio natáčeném velké rozhlasové hry. Po původním titulu Renaty Putzlacher Alma a Mahler, jde tentokrát o rozhlasovou adaptaci hry současného norského dramatika Jona Fosseho.

Ostravské studio chystá v překladu Karolíny Stehlíkové a v úpravě Daniely Jirmanové rozhlasovou adaptaci Fosseho hry Noc zpívá své zpěvy z roku 1997. Zveme vás tedy na návštěvu do bytu dvou mladých lidí, kterým se nedávno narodil syn. Banální neshody a vyřčené i nevyřčené výčitky, nenaplněnost vztahu, neuspokojené potřeby a touhy... Mají postavy nazvané pouze Mladý muž a Mladá žena ještě naději na šťastný společný život? Takovou otázku nabízí režisér Tomáš Jirman a herci Tereza Vilišová, Pavel Gajdoš, Miroslav Rataj, Anna Cónová a Petr Houska. Technicky na pořadu spolupracovala Hana Plecháčková.

Hru Jona Fosseho Noc zpívá své zpěvy uvede Český rozhlas 3-Vltava 12. června v Klubu rozhlasové hry od 21: 50.

Po odvysílání najdete hru k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.


Jon Fosse není jen dramatikem

K seznámení s Jonem Fossem se nám určitě bude hodit několik životopisných dat: dramatik, který v počtu her, množství inscenací a obecné proslulosti úspěšně šlape na paty Ibsenovi, se narodil v roce 1959 v přístavním městě Haugesundu na severozápadě Norska; v současné době žije v Bergenu. Je nositelem mnoha literárních cen, jak norských, tak i zahraničních. V roce 2005 byl vyznamenán Norským královským řádem svatého Olava, v loňském roce mu norský král přidělil čestnou rezidenci Grotten v parku královského zámku v Oslu, určenou nejdůležitějším norským kulturním osobnostem, a doma má Fosse taky čestnou cenu norské Kulturní rady za to, že opět umístil Norsko na divadelní mapu světa.

Jon Fosse ale není jen dramatikem. Vedle divadelních her se věnuje próze i poezii, píše knížky pro děti, eseje... a to vše jazykem nynorsk, což je jedna ze dvou oficiálních variant norského spisovného jazyka používaná necelou pětinou obyvatel Norska. Jeho hry jsou uváděny v divadlech po celém světě a čas od času se střídmá syrovost Fosseho her objevuje se i na českých jevištích. Domácímu publiku poprvé slavného Nora nabídla dramaturgie Národního divadla v Brně – v roce 2001 inscenoval režisér Tomáš Svoboda na Malé scéně Mahelova divadla text Někdo přijde a hned si vysloužil nominaci na inscenaci roku a Cenu Alfréda Radoka. O dva roky později uvedl pražský Činoherní klub v režii Martina Čičváka Fosseho hry Jméno/ Noc a za další dva roky nastudoval v ostravském Divadle Petra Bezruče režisér J. A. Pitínský hry Syn a Zima. Aktovka Syn dostala díky J. A. Pitínskému a zázemí brněnského studia v roce 2004 rovněž rozhlasovou podobu.

Logo

Zatímco v raném období tvorby Jona Fosseho zajímaly především osobní vztahy, později přechází k tématům obecně lidským a existenciálním. Pro jeho texty je příznačná jakási všeobecná askeze – Fosse, nepoužívá interpunkci, text formálně připomíná verš, jazyk je velmi jednoduchý, sdělení strohá, hlavní témata se rytmicky opakují. Děj hry většinou obsáhne jen několik hodin života jednajících postav. Stejně tak náměty her jsou velmi všední. Z jednoduché výchozí situace (syn po delší době přijíždí do domu rodičů, mladý pár se stěhuje do vysněného domu, těhotná dívka představuje rodině svého partnera...) se začíná odvíjet děj, v němž se odhalují vztahy mezi jednotlivými postavami, jež, jak se dá předpokládat, nefungují zrovna ideálně. Lidé spolu nedokážou komunikovat, vzájemně se pochopit, respektovat potřeby druhých. Nedokážou se plně milovat ani nenávidět.

autor: ele
Spustit audio

Více z pořadu