Vede do Ostravy D47 nebo D1?

22. červen 2009

V předchozích letech u nás přibývaly dálniční kilometry jako houby po dešti, teď to bohužel vzhledem k nedostatku peněz vypadá na katastrofický scénář zakonzervování některých staveb. Jak to nakonec dopadne, je otázkou dalšího jednání politiků, jisté je, že dálnice naše země potřebuje jako sůl. Vždyť jen na té naší nejstarší z Prahy do Brna se za 14 let téměř zdvojnásobila intenzita dopravy - prvními šesti kilometry D1 denně projede více než 900 000 aut. Léta se hovoří o tom, že je potřeba dostavět hlavně dálnici D47 do Ostravy, ovšem i když schází už jen pár desítek kilometrů, pak na mapě naší republiky žádná D47 nebude. Jak je to možné?

Jednoduše proto, že se z ní stane D1, která bude mít začátek v Praze a konec v Ostravě. Původně to tak ale nemělo být a proto se o severní dálniční větvi hovořilo a stále hovoří jako o D47. Co je ale důvodem těchto zmatečných změn? Vždyť dálniční stavby jsou dlouhodobé projekty, to se projektanti nedokázali rozhodnout, jak páteřní komunikaci označí? Kupodivu, důvod je daleko prozaičtější - rozdělení Československa.

"D47 byla projektovaná ještě v době společného státu Československo, kdy měla dálnice D1 vést na Slovensko, kam ústila někde v prostoru kolem Trenčína. Dopravní politika státu se ale v roce 1993 změnila, a poté, co se přehodnotila dopravní síť, se D1 přesměrovala od Brna přes Kroměříž směrem k Přerovu, do Lipníka a dále v trase plánované dálnice D47, která už byla na papíře. Ale provozně je to stále dálnice D1 a také značení je už od začátku jako D1," vysvětluje na první pohled nelogičnost ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík a dává tak odpověď mnohým posluchačům, kteří se nás ptají, proč v Zelené vlně hlásíme, že se stala nehoda na 350. kilometru dálnice D1, když takový neexistuje, protože u Ostravy je D47.

Tak teď už víte, že není. A kolik kilometrů dálnice D1 ještě zbývá zprovoznit, aby se Praha spojila s Ostravou?

"Je to úsek dlouhý 32 kilometrů z Bělotína po Bílovec. Ten budeme zprovozňovat dílčím způsobem, protože deficit je tak výrazný, že se nepodaří zprovoznit ho v kompletním stavebním stavu. Ale věřím, že veřejnost toto řešení přijme, protože skutečně se pak bude moci jet plynule."

Otázkou je, kdy to bude, protože původní listopadový termín je jak známo vážně ohrožen. Nedílnou součástí dálnic jsou kilometrovníky, na těch nových už jsou jen po stranách, zatímco na starých dálnicích byly i ve středu. Odtamtud se ale z bezpečnostních důvodů začaly odstraňovat.

"Pokud někdo má nějakou poruchu na dálnici, tak se spíše zdržuje v odstavném jízdním pásu, kde snáz odhalí, na jakém kilometru se nachází, než kdyby se měl pohybovat na středním dělícím pásu. Navíc jsou kilometrovníky nahrazovány za nové kvalitnější reflexní materiály, takže do budoucna budou už jenom při pravém okraji," zdůvodňuje Karel Hanzelka z Ministerstva dopravy, proč se ve středních dělících pásech setkáme už jen se svodidly a keři.

autor: evk
Spustit audio