Venušiny misky na Smolném vrchu v Jeseníkách umí podle pověsti přivolat ženicha i dítě

Vrch Smolný je součástí Žulovské pahorkatiny, která se rozkládá mezi Žulovou a Vidnavou. Pohoří se zajímavou geologickou stavbou není nijak vysoké. Samotný Smolný dosahuje výšky 404 metrů. Jedná se o ostrovní horu, která vznikla za třetihorního teplého podnebí.

Jak už název napovídá, pohoří je tvořeno žulou. A právě žula vytvořila bizarní skaliska, která se seskupila do skutečného skalního města.

Asi nejpozoruhodnějším místem na úbočí Smolného je skalní vyhlídka, ze které je nádherný rozhled. Kromě nejbližší obce Kobylé nad Vidnavkou, je vidět celá severní část Rychlebských hor i s Borůvkovou horou s novou rozhlednou na temeni.

Můžete se tu ale seznámit i se skutečným divem zdejší přírody. Kruhové prohlubně vyhloubené do tvrdé žuly připomínají obří mísy, či spíše jakási skalní umyvadla. Nesou název Venušiny misky a podle geologů může za jejich vznik kulovitá odlučnost zdejší žuly. V kombinaci s dešťovou vodou tak vznikly neuvěřitelné útvary.

Vyhlídka s Venušinými miskami|foto: Blanka Kubáňová

Největší ze skalních mís má v průměru 1,5 metru, je hluboká přes jeden metr a pojme asi 65 litrů vody. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha bývá mísa vyschlá, jinak se na jejím dně udržuje stále voda, která se jen zvolna odpařuje.

Pojmenování misek provází bizarní pověst

Jak mísy získaly své jméno, není zcela jasné. Podle názoru odborníků mohly být v minulosti považovány za pohanské obětní nádoby a byly tak spojeny s kultem římské bohyně Venuše. Stará slezská pověst mluví o Venušiných lidičkách, kteří prý zdejší kraj obývali ještě dávno před tím, než sem přišli první lidé. Venusleute - Venušiny lidičky - nebyli vyšší než trpaslíci.

Místní lidé zde prý často vídali těsně před východem slunce jejich malé ženy, které sušily na křoví vyprané prádlo. Muži tohoto malého lidu se starali převážně o pořádek a údržbu své podzemní říše a jejich ženy zase o domácnost. I mezi lidmi bylo známo jejich vynikající kuchařské umění.

Žulová skaliska kolem vrcholu vytvářejí skutečné skalní město|foto: Blanka Kubáňová

Lidem, kterým sahali ke kolenům, nebyli příliš nakloněni a nevyhledávali jejich společnost. V časech, kdy lidé začali hustěji osídlovat zdejší kraj, se prý Venušánci začali stěhovat na jiná opuštěná místa. Ty, co zde zůstali, viděli lidé prý jen o dvanácti svatých nocích mezi Vánoci a Třemi králi.

Mnohem pragmatičtěji zní pověst, podle které prý odpradávna k Venušiným miskám přicházely mladé ženy. Říkalo se totiž, že ta, která se posadí do misky, do roka otěhotní a vdá se. Kdo by to chtěl zkusit, může se vydat z Velké Kraše po zelené turistické značce a vystoupit na vrchol Smolného.