Vystudovala historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Potom krátce pracovala v Regionálním muzeu v Teplicích, odkud pochází. V roce 2002 nastoupila do Českého rozhlasu Sever, kde působila především ve zpravodajství, věnovala se také pořadům o historii, kultuře a vědě. V roce 2007 rozhlas na dva roky opustila.
Od roku 2016 připravuje pořady věnované historii na ČRo Plus. Přispívá do řad Archiv Plus, Téma Plus, Historie Plus a Ex libris a do nepravidelných projektů. Zároveň pro regionální stanice Českého rozhlasu připravuje a společně s Richardem Šulkem uvádí magazín pro německou menšinu Sousedé a na ČRo Sever spolumoderuje a přispívá do vědeckého magazínu Planetárium.
V roce 2023 obdržela Česko-německou novinářskou cenu v kategorii audio za pořad Českoslovenští Němci odsunutí do NDR vysílaný v rámci řady Téma Plus.
Ve volném čase se zajímá o historii severočeského pohraničí, kde se narodila a žije. Například sbírá vzpomínky pamětníků v obci, kde bydlí. Jinak ráda chodí po horách, sportuje, stará se o zahradu, čte, vaří nebo cestuje.
Všechny články
-
Jak se osidlovalo pohraničí. Vyhnané Němce střídali zprvu gastarbeiteři a Maďaři, pak Češi z ciziny
První rok po válce přišlo osidlovat pohraničí opravdu velké množství lidí z vnitrozemí. Ani s Maďary jich nebylo tolik, aby zvládli zajistit chod zemědělství a průmyslu.
-
Sloužíme vlasti! Před dvaceti lety odešli do civilu poslední vojáci základní vojenské služby
Po pádu komunistického režimu převládl pocit, že profesionální armáda lépe dostojí českým závazkům v Severoatlantické alianci. Poslechněte si, jak se rušily povinné odvody.
-
Gustav Klimt na jednom ze svých slavných ženských portrétů zachytil halenku od Marty Alber
V Sousedech se vracíme do Bad Kissingenu, kde se loni konal další ročník semináře o sudetoněmeckých nářečích, který pořádalo sudetoněmecké krajanské sdružení.
-
Jak se osidlovalo české pohraničí. Německou půdu obsadili Češi, z majitelů byli bezmála otroci
Vyčistit zemi od odvěkých nepřátel a udělat z Československa zemi jen se slovanským obyvatelstvem! To žádaly téměř všechny parlamentní strany poválečného Československa.
-
Za parkovými úpravami východního Berlína stál rumburský rodák Gottfried Funeck
V Archivních návratech si tentokrát pustíme nahrávku z roku 1961. Margrete Schütt si tehdy k mikrofonu pozvala německého dramatika a spisovatele Karlludwiga Opitze.
-
Novoroční projevy československých a českých prezidentů
Co zajímavého říkali lidem v Československu a později v České republice prezidenti při novoročních projevech?
-
Mrzlo, že ani televize nehrála. V noci z oblohy doslova padal led, hlásil rozhlas 2. ledna 1979
„31 let člověk neslyší nic jiného, než jak pod vedením KSČ úspěšně spějeme k socialismu: v praxi to ‚úspěšné spění‘ končí vypnutým proudem a studeným topením.“ (Repríza.)
-
Rozdělení Československa nevědomky odstartoval Václav Havel
„Národnostní otázka je velmi citlivá otázka dneska,“ říkal už v létě roku 1989 ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
-
Jak to bylo, Vondrovi? Kolik měl společného svět normalizačních seriálů a skutečný život
Někdo tyto seriály sleduje z legrace, jiný se smutkem po starých dobrých časech, kdy se plnil plán, žena za pultem prodávala jedlé kaštany a v chalupě byl orchestrion.
-
Stanice Hvězda – hvězda normalizačního nebe
Husákovská normalizace ve zvukové podobě. Tak se dá nazvat 55 hodin záznamu vysílání stanice Hvězda. Nahradila stanici Československo, která si „zadala“ během srpna 68.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- následující ›
- poslední »