Vláda Vratislava I. nebyla dlouhá, přesto mu Praha vděčí za baziliku sv. Jiří. Jeho smrt nepřišla ve vhodnou chvíli

Rané dějiny českého státu jsou dobou zahalenou v mlhách legend a jména mnohých knížat jsou mytická. Třetím, zcela prokazatelně doloženým panovníkem byl Vratislav I., druhorozený syn knížete Bořivoje a kněžny Ludmily.

Oženil se s Drahomírou z mocného kmene Stodoranů a zplodili pravděpodobně sedm potomků. Na knížecí stolec usedl po smrti bratra Spytihněva někdy mezi lety 905 až 915. Jeho vláda byla poznamenána maďarskými útoky z východu, a je možné, že zemřel roku 921 při obraně území.

Vratislavova vláda nebyla dlouhá, přesto mu Praha vděčí za baziliku sv. Jiří, nejstarší část pražského hradu, byť do dnešní doby přečkala notně přestavěná. Praha se také stala důležitou zastávkou obchodních stezek.

Smrt Vratislava I. však nepřišla pro zemi v dobrou chvíli, synové Václav a Boleslav byli ještě chlapci a v rodině propukl boj o regentství. Vůdčí roli při výchově převzala jejich babička kněžna Ludmila, což se nelíbilo její snaše Drahomíře. Šlo o moc i náboženské rozdíly. Najala dvojici vrahů a starou kněžnu nechala zabít. A vraždou pak skončil i vztah obou bratrů o několik let později.