Vladislav Vančura ve svých dílech dokázal mistrně použít archaickou češtinu. Příběhy Kubuly a Kuby Kubikuly později proslavil televizní večerníček
Česká umělecká avantgarda byla počátkem 20. let 20. století jedním z výrazných znaků mladého Československa. A k jejím nejvýraznějším představitelům patřil i spisovatel Vladislav Vančura.
Narodil se v roce 1891 v Háji ve Slezsku a po gymnáziu vystudoval medicínu. Už během lékařské praxe však začal psát a později se literatuře věnoval naplno. V roce 1920 se stal prvním předsedou Devětsilu – avantgardního uměleckého spolku – a svými idejemi i tvorbou mu dal jasný základ. Vančura silně vnímal sociální nerovnosti ve společnosti, a byl proto levicově zaměřený.
Z jeho díla jsou nejproslulejší historický román Markéta Lazarová či novela Rozmarné léto. Vančura v nich dokázal mistrně použít archaickou češtinu. Pro svou dceru napsal roku 1931 příběhy Kubuly a Kuby Kubikuly, které později proslavil televizní večerníček.
Za zmínku stojí i Vančurovy divadelní hry Jezero Ukereve a Josefína nebo historická freska Obrazy z dějin národa českého. Tento několikasvazkový projekt Vladislav Vančura bohužel nemohl dokončit, v květnu 1942 byl během heydrichiády zatčen a 1. června popraven.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
