Vodopád v Karlově Studánce je dílem člověka. Ze skály padá už více než 100 let

27. duben 2017
Česko – země neznámá

Do Karlovy Studánky v Jeseníkách se jezdí hlavně za čistým vzduchem a vodou. Tentokrát ale nechme stranou léčivé účinky zdejších pramenů a zaměřme se na vodu přirozenou, které tu člověk vtiskl neopakovatelný tvar. Jde o uměle vytvořený vodopád.

Je to jeden z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších vodopádů v Česku. Z výšky zhruba 20 metrů se kaskádovitě zařezává do lesnatého svahu. Nepoučeného turistu by nejspíš ani ve snu nenapadlo, že právě neobdivuje přírodní dílo, ale výtvor člověka.

Koncem 19. století, kdy se v jesenickém lázeňském městečku jménem Karlova Studánka mohutně rozvíjel balneoprovoz, vznikla vyšší potřeba užitkové vody. A tak se tehdejší stavitelé rozhodli vybudovat umělý náhon v lesích nad lázněmi.

Do nezpevněného a otevřeného koryta, které je dlouhé přibližně 850 metrů, svedli část vody z Bílé Opavy. Samotný vodopád tvoří jalový přepad z náhonu. Zda stavitelé tehdy počítali i s potěchou lázeňských hostů, o tom dobové prameny mlčí. Vbrzku se však vodopád stal vyhledávanou turistickou atrakcí. Vděčí za to i své přístupnosti. K vodopádu je možné dojít po pár schůdcích z parkoviště U Huberta na horním konci Karlovy Studánky.

Uměle vybudovaný vodopád je prvním zastavením Naučné stezky Bílá Opava k vodopádům a pralesům. Na této 10,5 kilometru dlouhé stezce můžete obdivovat dokonalé divy přírody podél nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Provede vás mnoha mostky, schodišti a lávkami.

Pokud si netroufáte zdolat poměrně náročnou trasu, může vám být potěchou alespoň pohled na vodopád v Karlově Studánce, který si svou malebností nic nezadá s ostatními jesenickými zákoutími.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.