Vraní hory na Trutnovsku jsou půvabným minipohořím ve stínu slavných Krkonoš
Kdybyste chtěli hledat Popelku mezi českými pohořími, pak jsou to nepochybně Vraní hory. Vypínají se východně od známých Krkonoš a pro svoji neoprávněnou opomíjenost si titul Popelka rozhodně zaslouží. Kromě Krkonoš je zastiňuje i turistická sláva nedalekých Adršpašsko-teplických skal a Broumovského výběžku.
Když se řekne Vraní hory, málokdo ví, na kterém místě mapy hledat. Toto pohoří totiž zná jen málokdo. Název Vraní hory dokonce ani není geograficky správný a používá se pouze v laickém jazyce turistické veřejnosti. Správně jde o součást členité a geomorfologicky velmi pestré Broumovské vrchoviny, která vyplňuje rozsáhlé území východně od Krkonoš kolem česko-polské hranice.
Mnohem známější partií této oblasti jsou Teplicko-adršpašské skály. Zapomenuté Vraní hory však tomuto regionu dodávají nejvyšší bod. Královecký Špičák se svými 881 metry nad mořem představuje nejen nejvyšší kótu Vraních hor, ale i celé Broumovské vrchoviny. A své jméno nemá nadarmo, vyšlápnout na něj dá pořádnou práci. Odměna na vrcholu je ale přiměřená.
Osmikilometrový masív Vraních hor upoutá každého svými příkrými svahy a celkovým převýšením okolo 400 metrů. Vypíná se východně od Žacléře a z větší části zasahuje do Polska pod názvem Gory Krucze.
Neznámý pohled na Krkonoše
Z Královeckého Špičáku se nabízí nezvyklý pohled na Krkonoše. A i když si Sněžku nejspíš nespletete, bude vám pohled z jiného úhlu připadat zvláštní. Pod kopcem se rozprostírá hornické město Žacléř a také vesničky Vrchová, Bečkov, Bernartice, kdysi německé, které si zachovaly z velké části původní ráz. Z nich se také můžete do Vraních hor vydat. Ve Vraních horách mnoho turistů nepotkáte, v létě jsou ale čím dál oblíbenějším místem pro horská kola.
Vraní hory jsou ve stínu Krkonoš nejen pomyslně, ale i doslova. A to ve stínu srážkovém. Bývá tu méně sněhu než například v nedalekém lyžařském centru Prkenný Důl u Žacléře, zato v létě tu na kamenitých svazích můžete najít třeba některé druhy netřesků. I zdejší hornina patří k méně známým – ryolit se tu dokonce těží v lomu. Při procházce Vraními horami vás čekají zachovalé listnaté lesy, již zmíněné neobvyklé pohledy na Krkonoše, ale i zajímavé přírodní partie.
Vraní hory vděčí za svoji strmost sopečné činnosti, která v této oblasti zanechala silnou stopu. Ostré kopce jsou proto dobře vidět už z dálky. Kromě toho tu najdete i mnoho skalních lokalit a útvarů. Hezká je například Čertova rokle na Bečkovem, ozdobená ryolitovými skalisky, z nichž největší pozornost zasluhuje Skalní jehla. Pod Bečkovským vrchem se ve skalní stěně zase nachází neobvykle silný pramen - Bečkovský vodopád.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Írán po smrti prezidenta čekají předčasné volby. Režim se může ještě utužit, říká expert Tureček
-
Příběh Roberta Kaliňáka: z politického důchodce ve vazbě se během dvou let stal zastupujícím premiérem
-
‚Syna jsem našla ležet zbitého na toaletách.‘ Když škola říká, že šikanu nemá, je to začátek problému
-
‚Zvažovali se i hroši.‘ Moravskoslezský kraj jedná o rezervaci zvířat na Bakalových pozemcích u Karviné