Vyhaslá třetihorní sopka Hřídelecká hůra v Podkrkonoší vypráví vulkanický příběh Země
Na Hřídeleckou hůru nás zavedl vedoucí Klenotnice a přírodovědného oddělení Městského muzea Nová Paka, geolog Václav Mencl
Severovýchodně od obce Hřídelec u Lázních Bělohrad v Královéhradeckém kraji se na kopci Malá Horka nachází vulkanická homole. A i když to výška kopce nenaznačuje, patří k významným třetihorním sopkám a současným pozoruhodným geologickým lokalitám. Vzácné ukázky zdejšího aragonitu jsou uložené v Národním muzeu v Praze a také v Klenotnici drahých kamenů v Nové Pace.
Třetihorní sopka má rozlohu 2,11 hektaru a její nadmořská výška je 398 metrů. V roce 1989 byl vulkán vyhlášen přírodní památkou. Stále si uchovává svůj typický kuželovitý tvar. A také svá vulkanická tajemství, mimo jiné v podobě vzácných minerálů. V hřídeleckém sopečném teritoriu se ukrývá například amfibol, dolomit, kalcit, olivín, aragonit, pyrit, chromit, magnetit, chalcedon a další. Hřídelecké krystaly patří k nejdokonalejším u nás.
V sopečné homoli vznikl kdysi lom, ve kterém se těžilo do roku 1926. O opuštěné místo se pak zajímali jak mineralogové, tak i milovníci tajemných míst. Zdejší těžba čediče a samovolné uvolňování výdutí vedly ke vzniku dutin, které připomínají pseudokrasové jeskyně. V útrobách této sopky tak dnes narazíte na místa, která evokují dávné časy naší planety. V dutinách se navíc zalíbilo netopýru černému a rády to tu mají i poštolky domácí a rehkové domácí.
Hřídelcem procházejí značené turistické trasy a také cyklostezka. Můžete se tam vypravit s celou rodinou, ale buďte obezřetní. Občas se tu z vyhaslé sopky uvolní zvětralá hornina. Přírodní památka s pseudokrasovými jeskyňkami je celoročně přístupná. Magické místo zaujme velké a malé turisty i milovníky přírody.
Hřídelecká hůra je také součástí Cesty kamene. Ta nabízí putování po známých kamenných památkách, ale i těch dosud neobjevených. Po objektech současných i historických. Je to unikátní naučná stezka v česko-polském pohraničí, která mapuje cestu kamene a kamenné památky od jejich počátků až do současnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
