Výzkumníci učí v Kopřivnici psy hledat rakovinu u lidí

Možná i váš pes nebo třeba voříšek od sousedů může diagnostikovat rakovinu u lidí dříve než lékařské přístroje. Dokázat se to snaží dva mladí vědci v Kopřivnici, kteří ze svého zájmu rozjeli unikátní výzkum. Dvakrát do týdne k nim docházejí dobrovolníci se svými psy a trénují na vzorcích krve.

Výzkumný pracovník Spiroz Tavandzis v přípravně vkládá do sklenic vatové tampónky. „Je tam vzorek krve pacienta, který vlastně vyvzlíná a je absorbován těm tampóny. Ty používáme potom jednak při výcviku a jednak při testech, kterými ověřujeme diagnostickou způsobilost těch psů,“ vysvětluje výzkumník.

V dřevěné desce na zemi stojí čtyři sklenice s vatovými tampóny. Černý německý ovčák je všechny očichal a k jedné z nich si právě lehl. „Výborně, tak jsi hodný pejsek, ano,“ chválí psa Endyho jeho majitel a kynolog Josef Kaňa. Právě Endy umí ze všech patnácti psů v programu najít vzorek pacienta s rakovinou nejspolehlivěji. Úspěšnost má přes 91 procent.

„Může se to naučit jak mladý, tak pejsek dvanáctiletý,“ vysvětluje spoluzakladatelka výzkumu Petra Matulová. „Ale pejsek by měl mít dlouhý čenich. Třeba buldoček nebo tak, ten by asi toho moc nenačichal. Ale jinak je to úplně jedno. Máme voříšky, máme plemena,“ dodává.

Spiros Tavandzis připravuje vzorky pro výcvik psů

Psi se učí označovat vzorky s rakovinou vaječníků a plic. Do budoucna by chtěli výzkumníci přidat ještě rakovinu prostaty a Alzheimerovu chorobu. Zatím se ale potýkají s nedostatkem vzorků kvůli nedůvěře lékařů. „Zní to anekdoticky docela cvičit psy na čichání rakoviny, ale ve světě to funguje. Ten pes by měl být schopný vyčichat ten nádor v tom nejranějším stádiu,“ říká Sporos Tavandzis s tím, že v praxi by pro nejlepší přesnost mělo jeden vzorek bezpečně označit pět různých psů.

Závěrečnou zprávu by chtěli mít výzkumníci hotovou ještě letos a publikovat ji v prestižním vědeckém časopise.

Lenka Richterová s fenkou Killi