Za každého zubaře, který jde do důchodu, je potřeba tří nových, upozorňuje náměstek hejtmana

Pane náměstku, kdy ten problém vznikl, v čem je ta hlavní příčina?

Hlavní příčina je, že zhruba před 15 lety už se začalo hovořit o tom, že opravdu nastane problém nejenom mezi zubaři, ale i co se týče praktických lékařů a dětských lékařů. Akorát na to nikdo v Praze nereagoval a nenavyšovaly se počty postgraduálního vzdělávání. To znamená, někde někdo zaspal a ten boom lékařů, který byl v té době a který to pokryl, dnes vlastně nestačí. To je jedna stránka věci.

Druhá stránka věci je, že taky někdo zaspal s tím, že dnes existují nové techniky, nové postupy, nové materiály a vlastně vůbec celkově nový přístup k léčbě zubů, který je časově daleko náročnější. A tím pádem vlastně zatímco ti „staří“ zubaři, kteří měli ve svém portfoliu dva či tři tisíce pacientů, tak dnes mladému zubaři stačí 500 pacientů na to, aby slušně žil.

A to je ten problém, kdy vlastně za jednoho staršího lékaře, který jde do důchodu, musí být minimálně tři noví. To znamená, toto jsou všechno příčiny toho, že lékaři nejsou.

A my přesto žijeme v době, kdy se nedaří ani nahradit jednoho odcházejícího lékaře jedním nově příchozím.

Proto Moravskoslezský kraj vlastně začal v tady v tomto aktivovat před nějakými třemi, čtyřmi lety, kdy se dohodl s Ostravskou univerzitou, že by měla zřídit obor stomatologie. Finančně ji podpořil, podporoval ji, i co se týče získání akreditací, morálně, politicky, jakkoliv. A nakonec se to podařilo. Je to sice jenom 20 studentů v ročníku, který se projeví víceméně za šest let, ale je to taková ta první vlaštovka.

Každoročně v Česku absolvuje stomatologii na lékařských fakultách nějakých 350 studentů. Jak podporujete vznik nových ordinací v našem kraji?

Prvotně to je opravdu ze zákona zajištění pohotovosti. A pohotovost je na akutní věci, ale bohužel je mnohdy zneužívána lidmi, kteří nemají svého zubaře. Takže vlastně v Ostravě je centrální pohotovost, která funguje téměř nonstop. To je jedna částka. Další částky jsou, kdy krnovská nemocnice se k tomu staví velmi aktivně – vznikly čtyři ambulance v odlehlých částech, kdy jsme dali peníze na vybavení ambulancí. Průběžně každý rok dáme několik individuálních dotací na pořízení přístrojů soukromníkům. Samozřejmě je to podmíněno tím, že musí vzít určitý počet pacientů na pojišťovnu, aby to nebylo jenom pro samoplátce.

V podstatě, kde můžeme, pomůžeme. Bohužel suplujeme stát, suplujeme všechno, ale jedná se nám o pacienty. Já vím, že to není moc vidět, ale i po těch troškách opravdu vybavujeme. Teď jsme schvalovali peníze na rekonstrukci a vznik dalšího křesla ve frýdecko-místecké nemocnici.

Víme, že kromě kraje podporují vznik zubařských ordinací i jednotlivé obce. Přesto asi nestačí jenom vybavit ordinaci, postavit kliniku. Nejproblematičtější je sehnat samotné lékaře. Jak je motivovat, aby se usídlili v našem kraji?

Obce a všichni, kdo má zájem toho lékaře získat, tak si ho chtějí zavázat třeba už na škole, kdy mu dají stipendium. Aby pak v dané obci zůstal aspoň po takovou dobu, jakou pobíral to stipendium. Samozřejmě potom jsou takové ty konsekvence, kdy spoléháme na to, že se tady zamiluje a zůstane tady. A bude tady mít dítě, postaví dům... Tady se jedná vlastně o všechno. Jestli ten člověk odejde studovat do Prahy a tam se zamiluje, tak tam zůstane. Ale jestli má ty kořeny nějaké na to rodné město nebo na vedlejší obec, tak se tam vrátí.

Náměstek hejtmana Martin Gebauer (vpravo) a moderátor Vladimír Šmehlík|foto:František Tichý, Český rozhlas

Ještě existuje problematika, kdy mladí lékaři, kteří otevírají své ordinace, ne vždy mají podepsány smlouvy s pojišťovnami a každý úkon jim musíte platit z vlastní kapsy. Existuje nějaká možnost jak podmínit, aby nově vznikající ordinace mladého lékaře musela podepsat smlouvu s pojišťovnou? Nebyla by to cesta ke zlepšení?

Mezi rozumně smýšlejícími politiky se samozřejmě tyto hlasy ozývají s tím, že studoval jsi v podstatě na náklady státu pět let, tak pět let bys to měl tomu státu odevzdat. Studuje šest let, tak pak šest let. Ale potom se nám tady množí hlasy politiků, kteří říkají, že je to diskriminační a že bychom to mohli požadovat i po učitelích, po inženýrech... Ale přece jenom si myslím, že medicína je hodně specifická a jestli je v národním zájmu mít zdravé obyvatele, tak věřím, že tato cesta by se našla. A je to opravdu jenom o odvaze těch politiků, aby něco takového prosadili.

Ale minimálně jsem rád, že jsem mohl být u toho, kdy momentálně se projednává novela zákona o zaměstnávání lékařů ze zemí mimo EU, která má velkou šanci na to, aby prošla. Tím by se daleko lépe mohli do toho našeho procesu dostat stomatologové z Ukrajiny a dalších zemí. Jenom je strašně líto, že konkrétně třeba pan doktor Šmucler jako předseda stomatologické komory tady toto dlouhodobě bojkotuje.

Stomatologická komora taky totiž říká, že zubních lékařů je v ČR dostatek. Argumentuje i tím, že jich je o 10 procent více než před rokem 1989. Problém ale je evidentně teda v těch výkonech, že ten lékař před tím rokem 1989 stihl toho daleko více než ten dnešní...

Odvrtal, amalgám, šup, další, vytrhl. Dneska se zuby naštěstí léčí. Opravdu dlouhodobě zanedbaný zub se léčí třeba i rok. To znamená, je to i časově náročnější, ale i ty postupy a materiály jsou novější.

Takže ano, oni mají pravdu. Je tady asi o 12 procent víc lékařů než v roce 1989, ale chybí jich třikrát víc.

Velkou skupinu pacientů bez stálého zubaře tvoří děti. Jaká řešení se nabízejí v jejich případě? V kterých částech Moravskoslezského kraje je situace nejvážnější? A jak si vlastně v této složité době najít svého zubaře? I na to odpovídal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje (ANO) pro zdravotnictví Martin Gebauer v pořadu K věci ČRo Ostrava. Poslechněte si.