Za lepším ovzduším posledních let stojí i počasí – větrné zimy a kratší topné sezóny

Pojďme si shrnout poslední desetiletí na severu Moravy a ve Slezsku. Zlepšuje se to, nebo to zůstává stejné?

V posledním desetiletí sledujeme výrazný pokles znečišťujících látek v ovzduší i v naší oblasti, na severní Moravě a ve Slezsku, stejně tak jako v celé ČR s tím, že u některých škodlivin je ten pokles ještě významnější než u jiných. Souvisí to s tím, jaká opatření jednak jsou přijímána a jednak také s tím, o jakou škodlivinu se jedná a jaká byla ta výchozí úroveň.

Ta dynamika není stejná v rámci toho desetiletí. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenávány v té první pětiletce. V posledních, dejme tomu čtyřech letech sledujeme opravdu významně nižší koncentrace, než tomu bylo dříve.

Na které škodliviny se zaměřujete, které měříte v kvalitě ovzduší?

Ve vnějším ovzduší měříme ty škodliviny, pro které existují platné imisní limity na úrovni EU a které vycházejí z doporučení Světové zdravotnické organizace. Jedná se hlavně o koncentrace prachu prašného aerosolu, kde sledujeme jemnější frakce do velikosti 10 mikrometrů, to znamená částice tzv. PM10, pak ještě jemnější frakci PM2 a půl do velikosti 2,5 mikrometrů.

A v PM10 sledujeme také obsah některých těžkých kovů a dalších karcinogenních toxických polutantů, znečišťujících látek, jako jsou polyaromáty a imisní limit je platný pro jeden z nich, který má ten nejvyšší karcinogenní potenciál, a to je ten známý benzoapyren.

Dále měříme i koncentrace oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a v letním období nás zajímají hlavně koncentrace přízemního ozónu.

Které ze zdrojů znečištění jsou nejproblematičtější v našem regionu?

Dnes je situace taková, že v celém regionu kromě několika málo tzv. hotspotů, horkých skvrn horkých míst, je největším problémem znečištění pocházející z lokálních topenišť. Až v další řadě se bavíme o znečištění průmyslovém a z dopravy. To jsou ty největší a nejvýznamnější zdroje emisí.

A potom jsou to emise, které působí v ovzduší druhotně, to znamená sekundární polutanty, sekundární znečišťující látky, které vznikají až v atmosféře a tam se projevuje už dálkový přenos znečištění.

Blanka Krejčí a Vladimír Šmehlík v pořadu K věci|foto:František Tichý, Český rozhlas

Už tady několik let pozorujeme snahu o výměnu kotlů. Existují kotlíkové dotace, různé programy. Už dokážete změřit nebo vyhodnotit, nakolik se tyto programy projevily na čistotě ovzduší?

Této problematice se věnujeme už několik posledních let. Máme výsledky několika projektů, ve kterých nás hlavně ministerstvo životního prostředí pověřilo právě tím, abychom zjistili účinnost těch kotlíkových dotací, respektive všech výměn kotlů a topenišť, protože samozřejmě lidé vyměňují kotle a topidla i ve své vlastní režii. A skutečně se tam projevil trend, kdy se snižují ukazatele toho nekvalitního spalování v celkové imisi PM10 těch suspendovaných částic. Celkovou situaci samozřejmě významně ovlivňují meteorologické rozptylové podmínky v daném roce, proto si všímáme právě poměrů jednotlivých znečišťujících látek uvnitř PM10.

Kromě výměn kotlů a uvědomělejšího způsobu topení nám k lepší kvalitě ovzduší pomohlo i několik posledních větrných a teplejších zim, kdy se i celkově zkracuje topné.

Jaká další opatření se daří zavádět pro zlepšení kvality ovzduší?

Provádějí se opatření na všech typech zdrojů znečišťování. Kromě těch lokálních topenišť jsou to i velké podniky, které se v regionu zavázaly k různým dobrovolným dohodám s Moravskoslezským krajem a podobně, mají ve svých integrovaných povoleních, že jsou povinny snižovat množství vypouštěných škodlivin.

Dalším faktorem je i obměna vozového parku. Jednak na úrovni osobních vozidel, ale velký význam má určitě obměna prostředků městské hromadné dopravy ve velkých městech, stavění obchvatů a podobně.

Proč bývá nejhorší kvalita ovzduší ve Věřňovicích? Jaká je situace z polské strany hranice? Daří se snižovat emise v průmyslu? Čeká nás další zima pod smogovou pokličkou? Poslechněte si záznam pořadu K věci, jehož hostem byla Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.