Zájem o koupi Liberty Ostrava má několik subjektů, mohou podat závazné nabídky

„Oslovili jsme celkem 230 investorů. V tuto chvíli nemůžeme zveřejnit počet zájemců, abychom neovlivnili jejich chování ve výběrovém řízení,“ uvedl Peták. Jeho tým oslovil 144 strategických a 86 finančních investorů.

Závazné nabídky mohou zájemci podávat do 23. dubna do 14:00. O výsledku prvního kola výběrového řízení budou účastníci vyrozuměni do 25. dubna. Následovat bude druhé kolo, ve kterém účastníci, kteří předloží nejvyšší nabídky, budou mít možnost zvýšit své nabídkové ceny. „Zároveň budou mít možnost se znovu rozhodnout, zda mají zájem o celý obchodní závod včetně koksovny, nebo bez ní,“ uvedl Peták.

Čtěte také

iROZHLAS

Insolvenční správce zahájil proces prodeje Liberty. Výběrové řízení bude mít dvě kola

Druhé kolo výběrového řízení začne do tří týdnů po oznámení výsledků prvního kola, výsledky druhého kola pak budou vyhlášeny neprodleně po jeho skončení. „Vítěze výběrového řízení bychom tedy chtěli mít ideálně ještě v květnu,“ uvedl insolvenční správce.

Vzhledem k velikosti a charakteru podniku lze podle něj předpokládat, že výsledek výběrového řízení bude posuzovat antimonopolní úřad. Čas na vypořádání celé transakce se proto zřejmě prodlouží. „I pokud budu počítat s možnými komplikacemi, dovoluji si tvrdit, že je reálné mít prodej vypořádaný do konce letošního roku,“ uvedl Peták.

Slezská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a skončila v konkurzu. Přes 900 věřitelů huti přihlásilo u soudu pohledávky za 23,23 miliardy korun, insolvenční správce zatím uznal pohledávky věřitelů zhruba za 7,4 miliardy korun.

Od Gupty k tollingu 

V současné době v Liberty Ostrava fungují tři závody, jejichž provoz financují jiné firmy. Před rokem měla firma 6000 zaměstnanců, nyní v huti zůstává okolo 2300 lidí.

„Pozitivní je, že podnik je nyní ve výrazně lepším stavu, než v jakém jsme ho převzali. Tehdy byla zastavena téměř veškerá výroba, huť neměla prakticky žádné zásoby a hrozilo velké riziko okamžitého odchodu kvalifikovaných zaměstnanců, bez kterých by již nebylo možno provoz obnovit,“ uvedl Peták.

Právě to podle něj bylo důvodem, proč se se svým týmem na základě ekonomických analýz rozhodl pro tollingové financování, při kterém tollingová společnost pořizuje materiál, poskytuje ho výrobci a za zpracování mu dává odměnu.

„Běžící závod má vyšší hodnotu a prostředky vynaložené na opětovný rozjezd výroby dále zvyšují potenciál vyšší prodejní ceny, neboť je již znovu nebude muset vynakládat kupující. Pozitivum pak lze spatřovat i v zachování zaměstnanosti a dalšího provozu tradičního a zároveň strategického závodu, jakým Nová huť je,“ uvedl insolvenční správce.