Že bychom museli omezovat péči, nám vyloženě nehrozí, říká náměstkyně pro personální věci nemocnice

16. říjen 2023

Městská nemocnice Ostrava se stará o zdraví obyvatel města již 175 let. V jaké kondici je dnes? Daří se na Fifejdách obsazovat volná místa lékařů a zdravotníků? Jak je to s přesčasovými hodinami tamních lékařů? Hostem pořadu K věci je Kateřina Kyselá, náměstkyně pro personální věci a správu Městské nemocnice Ostrava.

Zkusme si obecně shrnout, jaký je stav zaměstnanosti v městské nemocnici.

Městská nemocnice zaměstnává necelé 2000 zaměstnanců v přepočtených úvazcích, v těch fyzických počtech je to přes 2000 lidí. Z toho nejpočetnější a klíčovou skupinou jsou zdravotničtí pracovníci, to znamená lékaři a nelékařští zdravotničtí pracovníci, sestřičky, ošetřovatele, sanitáři. Těch lékařů máme zhruba 252 úvazků, nelékařů, kteří se o pacienty starají na lůžkách a v ambulancích je 1270.

Samozřejmě ta nemocnice je velká, co se týče šíře i objemu péče, takže je potřeba taky nějaký servisní pracovník, který zajišťuje provoz nemocnice. To znamená dělnické pozice, kterých máme nějakých 200 a pak máme necelých 170 administrativních pracovníků.

Kolik máte oddělení a která z nich jsou nejvytíženější?

Jsme nemocnice, která poskytuje komplexní péči. To znamená, že máme nějakých 32 pracovišť, která jsou orientovaná podle odborností s tím, že 80 procent z nich pracuje non stop, a pak jsou to pracoviště, která pracují buď v denním provozu anebo nebo třeba 12 hodin denně a podobně.

Co se týče vytížení, jsou to různé úhly pohledů. Zaměstnanci, když se jich zeptáte, které to pracoviště je nejvíce vytížené, tak se těžko budeme dovolávat odpovědi, ale určitě je potřeba se možná podívat na operační a neoperační obory nebo ty interní, kde jsou i ty péče různě poskytované – akutní péče anebo ta následná potom.

Péči na Fifejdách poskytuje 2000 pracovníků, přesto to nestačí. Pořád máte velké množství neobsazených pozic. Jak je problematické naplnit tato volná místa?

Je to složité pro každý management, pro každého personalistu. Nebo i primáře a vrchní, protože samozřejmě i tito lidé se podílí velmi intenzivně na náboru. A konkurenční prostředí, které v Ostravě je, to ještě všechno zesiluje. Ten problém dlouhodobě cítíme přesto, že investujeme spoustu času i finančních prostředků do náborových kampaní.

Je tedy možné, že nějaké oddělení teda strádá více, nebo může být omezována péče ve vaší nemocnici z toho důvodu, že je problematické to personální vykrytí těch jednotlivých pracovišť?

Já si myslím, že v současné době vyloženě nehrozí, že bychom museli omezovat péči, protože nemáme personál, protože samozřejmě snažíme se, co se týče třeba těch nelékařských pozic, to znamená sestry, zejména u těch sesterských pozic se snažíme jim nabízet i jiné pracoviště v rámci naší nemocnice, takže tím se snažíme nějakým způsobem pomoci i jim, ale samozřejmě i nám.

Čtěte také

Ale samozřejmě je otázka času, jak se nám bude dále dařit v tom náboru a k udržení toho současného personálu, jak budeme schopni být konkurenceschopní oproti jiným nemocnicím a jiným poskytovatelům péče.

Českou společností hýbe téma přesčasových hodin lékařů. Řeší se to na úrovni vlády, zákonů. Jak tato situace zahýbá právě s Městskou nemocnicí Ostrava?

Z nějakých 250 lékařů, kteří jsou v pracovním poměru, nám 136 lékařů dalo výpověď z přesčasové práce s účinností od prosince, což je výrazná část a je to naprosto zásadní pro to, abychom byli schopni pacientům nabízet tu péči v celé té šíři, na kterou jsou u nás zvyklí. Takže to samozřejmě řešíme v podstatě od prvního dne, kdy jsme se dozvěděli, že novelou zákoníku práce prošel § 93 a, který je opravdu z mého úhlu pohledu nešťastný, nesystémový a nepochopitelný.

Takže jsme samozřejmě okamžitě jednali se zástupci lékařů, s předsedou odborového klubu, se zástupcem České lékařské komory. Diskutovali jsme o možnosti, které mohou nastat a které zřejmě nepochybně nastanou, pokud ministerstvo nezaujme nějaké jednoznačné stanovisko, které lékaře uspokojí a oni díky tomu stáhnou své výpovědi. Takže krokujeme, nejdříve je potřeba vyřešit prosinec a potom hned okamžitě musíme se zaměřit na to, jak se k té situaci postavíme nově od ledna, protože přesčasové limity přesčasové práce, které byly doposavad platné, tak opravdu ti lékaři zvládnou odpracovat někdy za tři čtvrtě roku. Záleží, jak který lékař slouží. Je to složité pro všechny.

Kolik by muselo v nemocnici pracovat lékařů, aby žádný z nich nemusel dělat přesčasy a péče byla zachována? Jaký profesní růst nabízí nemocnice lékařům a jaká je spolupráce s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity? Uslyšíte v pořadu K věci s Kateřinou Kyselou, náměstkyní pro personální věci a správu Městské nemocnice Ostrava.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.