Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky
Staré ostravské domy jsou němými svědky historie a osudů lidí, kteří v nich žili. Patří k nim i vila Tereza, výstavní sídlo na ostravské Černé louce. V minulých desetiletích se v ní vystřídala policie, ředitelství Ostravských výstav, prodejna nábytku nebo pojišťovna. Málokdo ale ví, komu původně patřila.
Na nákupy ke starému Borgerovi nebo k Bachnerovi, na kávu k Schönhofovým do Unionu, na pivo k Weislitzových a pro peníze k Wechsbergovi. Místa a vyhlášené podniky mohli lidé navštěvovat v centru Ostravy ještě zkraje 20. století. Procházka několika přilehlými ulicemi kolem dnešního Masarykova náměstí je vlastně procházkou dějinami židovských obchodníků.
Jedním byl významný ostravský občan, podnikatel, nájemce pivovaru a městský rada, Markus Strassmann. Stal se v roce 1875 prvním předsedou nově založené Židovské náboženské obce. Starala se o své početné členy nejen po stránce sociální, protože provozovala starobinec, zotavovnu pro děti na Ostravici a z popudu Markuse Strassmanna založila dokonce hřbitov na místě dnešních Sadů Milady Horákové, ale i vzdělávací. Provozovala školu a domov učňovské mládeže.
Duchovní život se v Ostravě odbýval v celkem šesti synagogách. Všechny byly v roce 1939 vydrancovány a vypáleny. Jednu z nich připomíná nová kovová pamětní deska v centru Ostravy. Výstavní rodinné sídlo Markuse Strassmanna, které postavil v roce 1895 na Černé louce, stojí dodnes. Málokdo ovšem ví, že dnešní komerční objekt, postavený kdysi v secesním slohu, je bývalá vila Tereza významné židovské rodiny Strassmannů.
V říjnu 1939 odjelo 1 129 mužů prvním evropským transportem do Niska nad Sanem. V září 1942 odjely z Ostravy čtyři transporty do Terezína v celkovém počtu 3 442 osob. Po válce se zpátky vrátilo jen 202 lidí.
Až na pár výjimek neznáme tváře lidí, kteří v Ostravě kdysi žili. Rodinné fotografie byly po odchodu do transportu zničeny. Jen rodina Reiszových dnes němě hledí z pamětní desky na domě v ulici 28. října coby svědci pohnuté historie. A pak ještě také stolpersteiny neboli kameny zmizelých, což jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu, připomínají jména zmizelých ostravských židovských sousedů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ficova ochranka jednala zmatečně. Dělali racionálně neobhajitelné kroky, hodnotí policejní exprezident
-
Nikam odsud neodejdeme, říkají obyvatelé Charkova bojující s realitou každodenního života
-
Rusko nemá dost vojáků, nejsou schopni průlomu u Charkova, tvrdí americký generál
-
Rakušané na mistrovství světa zaskočili Finsko, po obratu zvítězili 3:2 gólem v poslední sekundě