Zmizí Nové Heřminovy do roku 2023 z mapy?

Pan Josef Tomeček bydlí v Nových Heřminovech více než dvacet let. Teď stojí na louce před svým velkým domem a se založenýma rukama a strachem v očích se dívá do polí, která mají skončit pod vodou. „Je to zásah do přírody, kde by to nemělo být,“ říká.

Obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček připouští, že si stavba tak velkého díla zcela jistě zhoršené podmínky pro obyvatele vyžádá. „Každou stavbu, která probíhá v zemi a převáží se obrovské množství hlíny, doprovází zhoršené prostředí. Organizace bude taková, aby dopad na obec byl minimalizován,“ ujišťuje Vlček.

Čtěte také

Josef Tomeček je jedním z posledních vlastníků, který se nechce majetku vzdát. Většina jeho sousedů odešla jinam nebo žije ve vykoupeném domě. Pan Tomeček zatím netuší, co s ním bude dál. Převládají u něj emoce a strach.

„Lidem bych přál, aby tady zůstali. Je to škoda a je to divné,“ kroutí hlavou.

Starosta: Zbude jen torzo několika domů

Zato starosta Radek Sijka (nezávislé sdružení) má o budoucnosti obce s přehradou jasno. Naplní se podle něj katastrofická vize. Místo malebné vesnice zbyde jen torzo, ve kterém se nikomu nebude chtít zůstávat.

„Spodní část obce bude vymazána z mapy a je údajně nutné rozšířit koryto řeky, takže je nutné vybourat velkou část objektů ve středu obce. A kvůli obchvatu mají být bourány další objekty. Mohu potvrdit, že by tady mělo zůstat torzo několika domů,“ varuje starosta.

V Nových Heřminovech na Bruntálsku začala demolice prvního domu kvůli přehradě|foto: Filip Jandourek

To ale starosta nechce dopustit a brání se všemi dostupnými silami. Vedení obce například odmítá změnit územní plán, aby do něj nemuselo zakreslit přehradu. Jenže podle Čestmíra Vlčka z Povodí Odry může stavba začít i bez toho.

„Pokud nemá územní plán v souladu s vyšším územním plánem, to znamená v tomto případě se zásadami územního rozvoje kraje, v takovém případě se nepostupuje podle územního plánu obce, ale podle těchto zásad,“ vysvětluje Vlček.

Jak zastavit rozjetý vlak

Zmíněné Zásady územního rozvoje ale obec žaluje a má ještě další triumfy v rukávu. U soudu chce napadnout také dokument EIA, který posuzuje dopad na životní prostředí. A na své straně má podporu ekologů.

„Myslím, že v roce 2023 si Povodí Odry konečně uvědomí, že ta cesta je špatná, že přistoupí na alternativy odborníků a že se nám podaří to krásné údolí řeky Opavy zachránit před tímto veledílem,“ hledí optimisticky do budoucna Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky.

Na to Čestmír Vlček z Povodí Odry ale jen kroutí hlavou. Není podle něj nic, co by rozjetý vlak mohlo zastavit.

„Neumím si představit, že by se přihodilo něco, co by celou akci zastavilo. Už je to v tak pokročilém stavu příprav, že to dost dobře zastavit nejde. Samozřejmě otázka je konkrétních termínů,“ dodává.

Pochybnosti přetrvávají

Někteří Heřminované přesto pochybují. Třeba pan Ladislav Pleva věří, že možnost, jak rozjetý vlak zabrzdit, existuje. Na investici za miliardy podle něj nebudou peníze.

„Nemáme na zdravotnictví a budeme dělat přehrady? Zdravotnictví je důležitější. Myslím, že to jen tak nebude,“ říká pan Pleva.

Jestli vlny odporu, které se v obci už roky zvedají, vystřídají jen vlnky na vodní hladině, uvidíme. Za deset let.

Protipovodňová ochrana na horním toku řeky Opavy|foto: ČTK,ČTK