Zvenku nenápadná, uvnitř překrásná. Taková je židovská synagoga v Krnově
Nový Jičín, Český Těšín a Krnov. To jsou města, ve kterých můžete najít poslední tři židovské synagogy v Moravskoslezském kraji. V Jičíně a v Těšíně byste je však poznali jen stěží. Templ už rozhodně nepřipomínají a stavebně byly v minulosti přeměněny opravdu k nepoznání. V Krnově se ovšem podařilo synagogu obnovit do její původní podoby, včetně bledě zelené fasády, svatostánku či ornamentální maurské výzdoby v interiéru.
Krnovská synagoga byla vybudována v letech 1870 až 1871 místním stavitelem Ernestem Latzelem na místě původních hradeb. Novorománská stavba je opatřena dvěma věžemi. Interiér od počátku udivoval zdobným maurským stylem inspirovaným stavbami sefardských Židů.
Krnovská židovská obec nebyla ortodoxní. Přesto si zachovala tradiční rozdělení návštěvníků bohoslužeb. Muži zamířili do přízemí, ženám a dětem byla vyhrazena galerie.
Rok 1938 ovšem znamenal konec. Krnov obsadila německá armáda. Téměř zázrakem unikla místní synagoga vypálení, a to díky odvaze a obětavosti člena krnovské městské rady Franze Irblicha, který prosadil v době okupace její přeměnu na městskou tržnici. Po válce sloužila pak budova jako státní archiv. Ten se ale po ničivých povodních v roce 1997 z budovy odstěhoval.
O něco později začal dlouholetý boj za záchranu synagogy – o její obnovu a navrácení do kulturního života města. Podařilo se a už od loňského roku do ní míří návštěvníci pokochat se její pozoruhodnou krásou. Rekonstrukce se povedla do té míry, že její podoba až na drobné výjimky věrně odpovídá stavu před více než 100 lety.
Navíc se v ní můžete seznámit také se stálou expozicí Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci. Otevírací dobu a časy komentovaných prohlídek najdete na webových stránkách www.krnovskasynagoga.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Varování před ruským imperialismem a moskevským režimem. Lipavský zkusil zapůsobit na Maďary
-
ŽIVĚ: Pardubicím stačí jedna výhra k extraligovému titulu, Třinec v šestém zápase finále vede 3:0
-
Důchodová reforma? Už bez nás, říká Juchelka. ANO chce jen politické body, kritizuje Decroix
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
