Žvýkám, tedy jsem

27. červenec 2004

Žvýkačka je fenomén. Aniž bychom si to uvědomovali, ovládla naše životy. Nosíme ji neustále v kapse nebo v kabelce, číhá na nás v malých kastlíčcích u pokladen v nákupních centrech, kde po ní bezmyšlenkovitě sáhneme a položíme ji na běžící pás, tu a tam nás ještě nemile překvapí při zkoumání textury spodní strany desky stolu v kavárně, občas si ji přineseme na podrážce. Je prostě na každém kroku.

Jako stádo krav, prohlásila pokaždé fyzikářka při vstupu do třídy a při pohledu na několik jedinců, kteří se před hodinou nestihli zbavit žvýkačky. Následoval trest v podobě potupného hromadného vyplivování do koše. Argumentovat potřebností žvýkání bylo v té době čirým nesmyslem. Ve strachu z pohany pak mnozí spolužáci lepili tvárnou hmotu pod lavice, odkud si ji další spolužáci odnášeli na kalhotách. Doba mých studentských let prostě žvýkačkám nepřála. Pedagogové nás navíc děsili příběhy o udušených dětech, před obličejem nám drželi kapesní zrcátka, abychom si do paměti vryli své tupé výrazy při nadměrném užívání obličejového svalstva, a v neposlední řadě nás strašili zkaženým chrupem. Od mých studentských let neuteklo zase tak moc vody v řekách, přesto - všechno je jinak. Různé druhy žvýkaček čistí zuby, snižují chuť k jídlu, odnaučují kouření, dodávají vitamíny a hlavně upravují pH v ústech. Rozpovídávat se tady o tom, co je pH, je jako nošení dříví do lesa. Ostatně tímto termínem se dnes běžně ohání i pětiletý syn mých známých, když vypráví o zakládání akvária. Díky žvýkačce zažijete i v parném létě ledovou svěžest, poznáte chuť ovoce a mentolu, při nenadálých schůzkách vás nezaskočí zápach z úst, no prostě samá pozitiva a sociální jistoty. Záleží už pak jen na soudnosti jedinců, jestli si uvědomí, kde jsou meze neomezeného žvýkání, nebo se dobrovolně ztrapní ve společnosti. Žvýkání po každém jídle ke všemu doporučují nejméně čtyři z pěti náhodně vybraných zubních lékařů. Pokud se i vám rétorika gumových reklam dostala pod kůži, musíte teď nad omezeností fyzikářky kroutit hlavou, protože podle stokrát opakovaných sloganů nežvýkat znamená společensky se znemožnit.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.